Když se při dotazování upřesnila otázka na „vraždu příbuzných“, bylo určitě 90 % dotázaných pro trest smrti. Na přesvědčené odpůrce trestu zbývá v České republice maximálně 10 %. Lze se domnívat, že obyvatelstvo hlasuje z velké míry pro zachování trestu smrti na základě dlouhé tradice praxe trestu smrti, možná jsou ale tyto údaje přece jen příliš nadsazené.
Na trestní politiku měly velký vliv radikální změny politické situace po roce 1990 a volba nového prezidenta, který byl zrušení trestu smrti příznivě nakloněn. V lednu 1990 vyhlásil Václav Havel amnestii, která hraje díky svému rozsahu v dějinách Československa významnou roli. Obrovský počet propuštěných z vězení veřejnost zaskočil a měl negativní vliv na statistiku kriminality. K tomu se řadí ještě další faktory, které způsobily mimořádně vysoký nárůst trestních deliktů. Násilná kriminalita se v prvním pololetí 1990 ve srovnání s prvním pololetím 1989 zvýšila o 30,2 %, přičemž největší podíl na ní měla loupežná přepadení (100,4 %), počet vražd se zvýšil o 65,6 %, počet úmyslného ublížení na zdraví o 29,5 % a počet znásilnění o 42,3 %. Z toho 11,6 % pachatelů dopadených v prvním pololetí 1990 bylo z řad propuštěných v důsledku amnestie.

7. Trest smrti – ano nebo ne?

Pro Proti
Trest smrti by měl existovat, protože odsouzený může z vězení uprchnout. Odsouzenci na doživotí by měli být v bezpečném vězení.
Kdo vezme jinému právo na život, nemá právo žít. Vražda se nedá odčinit. I vrah by měl dostat šanci (ve vězení) se napravit a svůj čin nějak odčinit. Mělo by to smysl, i kdyby se to povedlo u jednoho z desíti.
Trest smrti by měl smysl, i kdyby se jím zastrašil jeden z deseti. Trest smrti nemá výstražnou funkci.
Po zrušení trestu smrti u nás stoupla kriminalita. Růst kriminality byl vyvolán celkovou liberalizací poměrů.
Sporný případ by měl dostat doživotí. Nelze zabránit případnému justičnímu omylu.
Absolutní zločin zasluhuje absolutní trest. K absolutnímu trestu je potřeba absolutní spravedlnost a absolutních soudců.
Člověk nemá právo vzít člověku život. Společnost nemá právo vzít člověku život.
Společnost má právo jakkoli trestat. Společnost se trestem smrti snižuje na roveň vraha.
Trest smrti je nejvyšší trest. Trest smrti není trest, ale únik před trestem.
Trest smrti je čistá forma vyrovnávací spravedlnosti. Kdo úmyslně zabije, bude zabit. Trest smrti je msta společnosti na vrahovi.


8. Závěr
Neuvažovala jsem nad politickými tresty smrti: za vzpouru, špionáž či velezradu. K takovému trestání nemá nikdo práva, to je zrůdnost a zločin.