Papilární linie nemají jen lidé, ale také primáti na všech čtyřech končetinách a některé opice i na vnitřní straně ocasu. Díky nim je kůže zdrsněná, umožňuje lepší zachytávání a zkvalitňuje hmat. Linie se vytvářejí ve škáře během vývoje plodu v děloze. Embryo je v lůně matky vystaveno množství nejrůznějších tlaků a drobných nehod, které ho nijak neohrožují, ale formují mimo jiné i povrch jeho kůže. Takto vzniklé papilární linie se po šestém měsíci těhotenství už dále nevyvíjejí. Zůstanou stejné po celý další život člověka. Mění se jen po hlubokém poranění. ZÁSLUHA POČÍTAČŮ

Daktyloskopie zásadně přispěla k odhalování zločinců, ale dlouhá léta byla identifikace pomocí otisků prstů velice pracná. Policisté museli ručně porovnávat tisíce složek rozesetých po celém území státu. Vše se změnilo s příchodem informatiky. Dnes se otisky získané na místě činu porovnávají s materiálem uloženým v počítačové kartotéce. Otisky se nepokládají přes sebe, ale vedle sebe a počítač porovnává určité charakteristické body. Provede první výběr a předloží soubor asi pětadvaceti až sta vzorků. Pak je řada na člověku. Policejní odborník porovnává vybrané vzorky se sejmutými otisky pouhým okem a rozhoduje, které dva se shodují. Podle statistik přispěla minulý rok tato metoda například ve Francii k objasnění 11 500 případů a identifikaci 7500 osob. ZPŮSOBY SNÍMÁNÍ

Úspěch závisí na kvalitě získaných vzorků. Opatrní zločinci si berou rukavice, aby nezanechali otisky, ale i ti nejchytřejší někdy udělají chybu. Jeden obtížný zločin byl odhalen díky otiskům na ubrousku od bagety, který pachatel nechal v autě použitém při loupeži. Jen deset procent stop je viditelných pouhým okem a v přirozeném světle. Ty ostatní jsou latentní, získávají se speciálními technikami. Právě v této oblasti učinila věda v poslední době největší pokroky. Daktyloskopická metoda dnes kombinuje chemii, fyziku a optiku s informatikou. Odebírání vzorků není jednoduché. Nelze jej provádět na většině tkanin s výjimkou hedvábí. Drsné a porézní materiály, jako polystyren, jsou už pro snímání otisků dostupné. Díky speciálním roztokům je také možné snímat otisky z předmětů, které byly delší dobu ve vodě. Problém představuje lidské tělo. Ale i z něj se již podařilo sejmout otisky pachatele. U drobnějších přestupků se odborníci spokojí s tradiční metodou: na dané místo se štětcem nanese prášek, bílý nebo černý podle barvy podkladu. Takto zvýrazněný otisk se sejme na zvláštní adhezní pásku a posléze je vyfotografován. Pro těžké zločiny se používají sofistikovanější prostředky. Každému podkladu odpovídá určitá chemická látka.