Účet, který se včetně spropitného vyšplhal na miliony marek, činil v americké měně dvacet centů denně.“ (8)
Tehdy strana přežívala téměř výhradně ze zahraničních darů, které nebyly příliš vysoké, ale v přepočtu na německou měnu znamenaly neskutečné bohatství. Byly to zejména finance z Československa, Rakouska a Švýcarska.
Roku 1922 našel Hitler vhodného velitele pro jednotky SA. Byl jím nositel nejvyššího německého řádu Pour le Merite Hermann Göring.

Nacionální puč
Roku 1923 hodnota marky stále klesá. Na týž rok naplánoval předseda bavorské vlády odtržení Bavorska od Německa. Hitler se ale dozví přesný den i místo, kde má převrat začít. Zorganizuje jednotky SA, které účastníky převratu obklíčí. Hitler se zmocnil situace a pokusil se o vlastní převrat. Ozbrojené jednotky SA si berou jako rukojmí Židy, které vyhání ve spodním prádle z domů. Nacisté konfiskují některé banky.
V závěru byl ale puč potlačen a Hitler souzen za vlastizradu. Za to, že nebyl odsouzen, vděčí také svým sponzorů. Ti mu už ale nepomáhali pro jeho osobnost, ale proto, aby nevyšlo najevo, že podporovali vlastizrádce.

Henry Ford
„O tom, že Henry Ford, slavný výrobce automobilů, dával nacionálním socialistům přímo
či nepřímo peníze, nemůže být nejmenších pochyb,“ (9) napsal prví Hitlerův životopisce Konrad Heiden. Henry Ford nenáviděl Židy, obdivoval Němce a byl neskutečně bohatý. Získat peníze od takové člověka nebyl pro nacisty problém.
Roku 1915 odjíždí Henry Ford do Evropy s jediným cílem: mírovou smlouvou ukončit válku. Na palubě lodi řekl pacifistce Rozice Schwimmerové, že ví, kdo tuto válku začal, že to byli Židé. Později řekl korespondentům The New york Times:

„Byli to sami Židi, kdo mne přesvědčil o přímém spojení mezinárodního Židovstva a války. Dokonce jim dalo dost práce mne přesvědčit. Na mírové lodi byli dva prominentní Židi. Nebyli jsme ještě ani dvě stě mil na moři, když mi začali vyprávět o moci židovské rasy, jak pomocí vlády nad zlatem ovládají celý svět a jak Židé a jenom Židé mohou ukončit válku. Nemohl jsem tomu uvěřit, ale chtěli mě přesvědčit a začali mi podrobně vysvětlovat prostředky, jak Židé ovládají válku, jaké mají peníze, jak skoupili všechny suroviny nutné k vedení války a tak dále. Mluvili tak dlouho a tak přesvědčivě, až jsem jim uvěřil.“ (10)
Fordova mise ztroskotala a jeho nenávist k Židům se tím ještě zvětšila.
Roku 1918 koupil venkovské noviny Dearborn Independent a 22.května 1920 vyšly tyto noviny s titulkem „Mezinárodní Žid: celosvětový problém“. Ford obviňoval Židy prakticky ze všeho a bylo mu jedno, jak tato obvinění byla bizardní.