Tyto noviny vzbudily pohoršení nejen u Židovského obyvatelstva a 119 křesťanů (včetně Woodrowa Wilsona) vyzvalo veřejně Forda, aby s tím přestal. Některé velké firmy také začaly bojkotovat Fordovy výrobky. Zdá se, že to na Forda nemělo žádný vliv. Mezi léty 1920-1922 vyšly některé články publikované v Dearborn Independent knižně. Kniha se jmenovala Mezinárodní Žid a stala se důležitým faktorem nacistického vzdělávání. Nejvíce výtisků se prodalo v Rusku, Francii a roku 1922 se kniha stala bestsellerem v Německu.

Dalším důvodem proč Ford podporoval nacisty, bylo jeho podnikatelské záměry. „Amerika mohla mít prospěch z obchodu s Evropou jenom po nápravě škod, které způsobila první světová válka,
a jak říkal ekonom J. Maynard Keynes, Evropa mohla prosperovat, jen bude-li prosperovat Německo. Dokud svazovala Německu ruce omezení uložená Versailleskou smlouvou, nebyla naděje na jeho obnovu.“ (11)
Ford i Hitler měli jedno společné. Nesmyslně vinili Židy z nepřeberného množství neštěstí
a používali je jako obětního beránka, který může za všechno zlo na světě.

Wagnerovi
28. listopadu 1924 se Siegfried Wagner, syn Richarda Wagnera, a jeho žena Winifred Wagnerová připravovali na turné po Spojených státech. Hlavním cílem tohoto turné bylo získat dost peněz na to, aby mohli jako každý rok pořádat festival v jihoněmeckém Bayreuthu. Winifred měla však i jiné zájmy. Jako mnoho významných žen byla velkou obdivovatelkou Adolfa Hitlera a chtěla získat co největší množství peněz pro jeho stranu. Siegfried neměl k jejímu nadšení pro Hitlera žádné výhrady: „Ten mladý muž má některé skvělé myšlenky –přeji mu štěstí, aby se mu je povedlo uskutečnit.“ (12)
A tak i Wagnerovi nakonec Hitlerovi přispěli poměrně slušnou částkou.

Dopady puče
Po neúspěšném puči byl Hitler uvězen. Přestože na něj jeho obdivovatelé nezapomněli (jeho cela byla stále plná obrovského množství květina a dárkových košů), po propuštění (okolo Vánoc 1924), mu zůstalo jen několik tisíc věrných stoupenců.
Roku 1926 se na politické scéně objevil nový problém, kterým byla otázka vyvlastnění majetku mnoha královských rodin (např. král bavorský, …). Skupina nacistů v čele s Gregorem Strasserem, po Hitlerovi druhým nejmocnějším mužem ve straně, s tím souhlasila. To vedlo k veřejnému střetu dvou nejvlivnějších nacistů v Německu: Hitlera a Strassera. V tomto argumentačním souboji Hitler zvítězil a stranu opět názorově sjednotil.