Vojenský život mu vyhovoval, proto kvuli hospodárské krizi zustal v armáde jako cetar až do roku 1937. Po bratrove smrti mel prevzít hospodárství, ale radeji se nechal zamestnat v továrne na chemické bojové látky v Žiline. Když se mu pri této nebezpecné práci stala nehoda, odešel pracovat do vojenského skladu chemických bojových látek. Pak prišla mobilizace a on narukoval. Po demobilizaci nevstoupil do nové armády Slovenského štátu a okamžite, dokud byly hranice ješte nedostatecne zajištené, utekl do Polska, kde se formovala ceskoslovenská vojenská jednotka - legion.
Jan Kubiš vyrostl v Dolních Vilémovicích na Trebícsku. Narodil se 24 cervna 1913. Jeho otec - švec si porídil velikou rodinu. Jan mel 13 vlastních i nevlastních sourozencu. Proto musel jít hned po škole vydelávat, pracoval jako sezónní zemedelský delník a také v rousínské cihelne. Vojenskou službu zacal v roce 1935 u 9. roty 31. pešího pluku v Jihlave. Stejne jako Gabcík i on absolvoval poddustojnickou školu. Do války pak ješte prišlo nekolikeré preložení. Byl skvelým vojákem, dobre strílel z pušky a lehkého kulometu, vcetne strelby na pohyblivý terc. Nadrízení ho hodnotili jako kamarádského, tichého, klidného, ukázneného, vytrvalého vojáka s dobrým vystupováním. Po mobilizaci jeho ceta bránila nekolik betonových pevnustek v pohranicí. Potupný ústup nemohl prenést pres srdce a proto 14. cervna 1939 odešel do Polska, do legionu.
A práve v Polsku se jejich osudy spojují a až do smrti se již neodloucí. Na stejné lodi odplují 28. cervence do Francie. Ceskoslovenská zahranicní armáda na západe však ješte nevznikla a oni proto vstoupili do Cizinecké legie, se kterou prodelávali výcvik v Africe. Za mesíc však vypukla válka a oni se mohli zapsat do naší nove se formující zahranicní armády, v hodnosti rotmistru. Zimu strávili v nuzném vojenském tábore na jihu Francie, ale pak už mohli jít na frontu. Behem zimy se seznamují, stávají se nerozlucnými práteli v kasárnách i mimo ne. Boje na fronte však neprobíhaly tak, jak si to dríve predstavovali. Cechoslováci bojovali sice statecne, ale jejich francouzští spojenci príliš rychle ustupovali. Casto zjištovali, že proti Nemcum stojí zcela sami. Projevili velkou statecnost v boji, Jan Kubiš obdržel francouzský válecný kríž Croix de Guerre. 28. ríjna 1940 byl obema prezidentem Benešem osobne udelen Ceskoslovenský válecný kríž. Když Francie padla, byla jejich 1. peší divize rozpuštena, kdo chtel a dostal se na lod mohl odjet do Anglie a dále bojovat. Kdo nechtel mohl jít, kam chtel. Po prevozu lodí se naše vojenské jednotky znovu zformovaly.