Takhle to pujde dál, když lidé uvidí jak je lehké Nemce zasáhnout na citlivém míste, rychle se pridají.
Cítím tedy, že potreba nejaké akce byla bezpodmínecne nutná. Bylo ale nutné zabít práve Heydricha? Nebylo treba lepší vyhodit do vzduchu továrnu nebo nejaký duležitý most? Zabití protektorovo bylo podle mne nutné nejméne ze dvou duvodu. Naše emigrace potrebovala vykonat nejakou hodne významnou akci, která by Ceskoslovensko zviditelnila v mezinárodním merítku, ukázala na ceskoslovenský problém a naznacila, že Ceši a Slováci nechtejí žít pod Nemeckem. A touto viditelnou akcí by težko bylo vyhození jedné továrny do vzduchu, kdyby Nemci chteli, mohli by to klidne ututlat. Zabití Heydricha se zamlcovat nedalo, byla to akce svetového merítka, o které se všude psalo a mluvilo. Druhým duvodem pro atentát je již samotná osoba Heydrichova. Byl strašne nebezpecný treba již jen tím, jak dokázal motivoval ceské delníky ve zbrojovkách a zemedelce. Také behem nekolika prvních mesícu jeho pusobení v protektorátu dokázal rozprášit témer celý ceský odboj. To znamenalo, že ceskoslovenská zahranicní vláda ztrácela cím dále tím více svuj vliv v našich zemích a tomu bylo treba rozhodne zabránit. Za Heydrichovy vlády se také popravovalo více než kdy pred tím, nemysleli si treba pánové z Londýna, že se po zabití Heydricha na post protektora vrátí nekdo více ve stylu pana Neuratha - diplomat ze staré školy? Samotný atentát také vypadal dobre i jako trest, jako vyhlášení rozsudku smrti nad katem ceského národa.
Efekt atentátu byl veliký. Každého sice zarazily potoky krve, které Nemci prolévali, ale práve ty zpusobilo, že Británie anulovala Mnichovskou dohodu. Po tomto krveprolití si už nikdo nedokázal predstavit, že by Ceši a Nemci mohli žít pokojne v jednom státe a to má vliv treba na poválecný odsun Nemcu. Vyvraždení Lidic a Ležáku zapusobilo na celé svetové mínení, zvedla se vlna sympatií k celému našemu národu. V tomto ohledu musím atentát hodnotit jednoznacne pozitivne. Heydrich byl zlocinec, kterému se dostalo zaslouženého trestu.
5. Poznámky
Freicorps bylo hnutí rozšírené po celém Nemecku. Do této organizace vstupovali hlavne bývalí frontoví vojáci a pravicácká mládež. Clenové se honosili antisemitistickými názory, casto se zaplétali do poulicních bitek s komunisty. Na zacátku 20-tých let se podíleli na likvidaci nekolika levicových pucu v Nemecku, dále pak napríklad pomáhali bránit pobaltské státy pred sovetskou agresí. SS - Schutzstaffeln - organizace byla založena v roce 1925 jako elitní kádr NSDAP.