Když pozitivne nezareaguje, vstoupí do jeho cely dva zabijáci z SS. Behem Noci dlouhých nožu je organizace hnedokošilácu SA navždy zbavena svého politické vlivu, na váze naopak získává SS.
1.6 Ostatní operace
Cas ani prostor mi neumožnují zde popsat velký pocet speciálních operací, na kterých se Reinhard Heydrich nebo nekterá z jeho podrízených složek podíleli. Podle mne nemá smysl zminovat akce typu Salon Kitty. Na druhou stranu bude dobré, pakliže se dozvíme neco o nejúspešnejších akcích Bezpecnostní služby. Mezi ne bezesporu patrí lest na Stalina, pri které mu byly nastrceny dokumenty dokazující, že valná cást dustojníku z jeho nejvyššího štábu spolupracuje s Nemci. Pro dejiny bezvýznamnou, lec presto zajímavou je akce, jejímž rízením byl Heydrich poveren samotným Hitlerem, akce, která mela Nemecku poskytnout záminku k agresi na Polsko. Neméne duležitým je jeho podíl na zahájení vyhlazování Židu, tím myslím Konference ve Wannsee, ci drama Krištálové noci.
V roce 1936 se Heydrichove bezpecnostní službe podaril kapitální tah. Zosnovali spiknutí proti nejvyšším sovetským generálum. Již dlouho totiž pozorovali Stalinovu averzi vuci jeho maršálum a ostatním nejvyšším dustojníkum. Laborator nemecké tajné služby, která byla specializována na výrobu dokonalých falzifikátu, vyrobila dokumenty svedcící o napojení sovetského námestka ministra války Michaila Tuchacevského na nemecký generální štáb. Z dokumentu vyplývalo, že jmenovaný a jiní další jsou agenty nemeckého generálního štábu a usilují o svrhnutí Stalina. Dokumenty se do Ruska dostaly oklikou pres Ceskoslovensko, nemecká tajná služba je nastrcila nejdríve ceskoslovenské rozvedce, ta je predala prezidentu Benešovi. Beneš jednal tak, jak Nemci predpokládali, totiž že falešné dukazy neprodlene poslal Stalinovi. Když je sovetský diktátor dostal do rukou, mel konecne pádný duvod, aby zatocil s nepohodlnými generály. Celou akcí poveril tehdejšího šéfa sovetské tajné policie Nikolaje Ježovova. Ten v prubehu let 1936 - 37 nechal odsoudit a popravit vetšinu sovetských maršálu a generálu. O techto cistkách se sarkasticky ríkalo, že rádí nemoc zvaná Ježovština, která je smrtelná a vetšinou se jí nakazí ti nejvyšší dustojníci. Po této akci se nemeckému vrchnímu velení zdálo, že Rudá armáda bez dustojnického sboru není rovnocenným protivníkem. Otázkou zustává, zda-li Stalin necekal na pouhou záminku, zda by cistky stejne neprovedl pozdeji sám.