Jeho sláva zvratně stoupala, byl zahrnut oficiálními poctami, např. jmenován čestným doktorem UK v Praze a univerzity v Cambridgi. Po návratu z ciziny působil dále na pražské konzervatoři, od roku 1901 jako její ředitel. Velkou část roku žil na venkově, ve Vysoké Příbrami, kde např. zkomponoval II. řadu Slovanských tanců. Stejně jako skladatel byl Dvořák ceněn jako dirigent, byl nazýván "virtuos na orchestr". Kromě vlastního geniálního díla zanechal Dvořák české hudbě i generaci skvělých žáků, mezi nimiž vynikli zejména jeho zeť Josef Suk, Vítězslav Novák a Oskar Nedbal. Dvořák je prvním skladatelem, jehož dílo proniklo do celého světa a dodnes patří ke skladatelům nejhranějším.