Napsal knihy o variačním počtu, o výpočtech drah planet, o dělostřelectvu a balistice, o analýze, o stavbě lodí, o námořní navigaci, o pohybu Měsíce. Dále napsal přednášky o diferenciálním počtu a v letech 1768 až 1772 populárně vědeckou knihu ve třech svazcích "Dopisy princezně Německa". V roce 1759 Maupertuis zemřel a Euler fakticky převzal vedení Akademie věd, ale nebyl jmenován prezidentem. Euler v té době u krále Fredericka nebyl v oblibě, navzdory Eulerovým předchozím zásluhám. V roce 1763 král nabídl funkci prezidenta Akademie d'Alembertovi, který ale nechtěl odejít do Berlína. Eulerovy spory s králem pokračovaly a Euler se rozhodl z Berlína odejít. V roce 1766 Euler odejel do St. Petersburgu, což krále značně rozlobilo. Krátce po svém návratu do St. Petersburgu Euler po nemoci zcela oslepl. V roce 1771 Eulerův dům byl zničen požárem a Euler zachránil holý život a své matematické rukopisy. V roce 1771 se Euler podrobil operaci šedého zákalu, ale protože neměl dostatečnou zdravotní péči, znovu oslepl. Díky své výjimečné paměti Euler pokračoval ve své práci zabývající se optikou, algebrou a pohybem Měsíce. Je neuvěřitelné, že téměř polovinu své vědecké práce Euler vytvořil po svém návratu do St. Petersburgu, ikdyž byl slepý. Euler by samozřejmě nemohl nikdy dosáhnout takových výsledků, nebýt pomoci jeho synů a členů akademie. Johann Albrecht Euler získal v roce 1776 místo fyzika na Akademii, a Christoph Euler působil v ruské armádě. Eulerovi dále pomáhali dva členové Akademie, W.L. Krafft a A.J. Lexell, a mladý matematik N. Fuss, který byl v roce 1772 Eulerem pozván do Švýcarska. Vědci, kteří Eulerovi pomáhali, nebyli pouhými asistenty, ale diskutovali s Eulerem o obecném schématu jeho práce a rozvíjeli jeho myšlenky, počítali tabulky a někdy připravovali příklady. N. Fuss pomohl Eulerovi během sedmi let připravit více než 250 článků pro publikování, včetně Eulerovi důležité práce o pojišťování, která byla publikována v roce 1776. 18. září 1783 Euler strávil první polovinu dne jako obvykle. Věnoval hodinu matematiky jednomu ze svých vnoučat, provedl několik výpočtů o pohybu balónů křídou na dvou tabulích, pak diskutoval s Lexellem a Fussem o nedávném objevu planety Uran. Kolem páté hodiny odpoledne ho postihlo krvácení do mozku a řekl jen "umírám", než ztratil vědomí. Zemřel kolem jedenácté hodiny večer. Po Eulerově smrti v roce 1783 Akademie v St. Petersburgu publikovala Eulerovy dosud nepublikované práce zhruba ještě dalších padesát let. Eulerova celoživotní práce je velice rozsáhlá a nelze ji v krátkosti shrnout. Euler byl nejproduktivnějším autorem textů z matematiky všech dob.