V astronomii se Euler zabýval určením dráhy komet a planet na základě několika pozorování, metodou výpočtu paralaxy Slunce, teorií refrakce, úvahami o fyzikální povaze komet. Jeho významné práce, které byly několikrát oceněny pařížskou Académie des Sciences, se týkaly zejména nebeské mechaniky a zaujaly řadu vědců tehdejší doby. Eulerovu lunární teorii využil Tobias Mayer při vytváření tabulek elementů dráhy Měsíce. V roce 1765 Tobias Mayer obdržel od britské vlády 3000 liber za své tabulky a řešení problému měření zeměpisné délky, zatímco Euler obdržel jen 300 liber za teoretický přínos. Euler publikoval také práce o teorii hudby. V roce 1739 publikoval svoji práci "Tentamen novae theoriae musicae", v níž se pokusil hudbu popsat matematicky pomocí různých principů. Pro hudebníky byla práce ale příliš matematická a pro matematiky naopak příliš hudební. Euler se zabýval také kartografií a v roce 1735 byl jmenován ředitelem geografického oddělení Akademie v St. Petersburgu. Mimo jiné se podílel na přípravě map celého Ruského impéria. Výsledkem spolupráce s Delislem byl "Ruský atlas" z roku 1745, který obsahoval 20 map.