1. Život
Platón se narodil buď v Athénách nebo na ostrově Aigíně, v aristokratické rodině roku 427 před Kristem. Svůj původ odvozoval po otci od krále Kodra a po matce od slavného státníka Solóna. Jeho původní jméno prý bylo Aristoklés. Jméno Platón, odvozené od řeckého „platys“ – rovný, široký, dostal později. V počátcích svého života se věnoval malířství a básnictví. Bylo mu dvacet let, když v Athénách před Dionýsovým divadlem uslyšel Sokrata. Byl jím tak unesen, že se vzdal svých literárních pokusů, dokonce prý všechny své básně spálil, obrátil se k filozofii a stal se Sokratovým žákem. Byl jím osm let až do učitelovi smrti. Po otřesném zážitku Sokratova odsouzení a následné popravy, Platón opustil Athény a na přechodnou dobu odcestoval do Megary. Při pozdějších rozsáhlých cestách, které ho zavedly až do Egypta, poznal tamější náboženství a učení egyptských kněží. Mnohé z jeho děl potvrzují, že se zřejmě dostal i dále na východ a seznámil se i s moudrostí Indů. Zcela jistě ale delší dobu strávil v řeckých koloniích v jižní Itálii a na Sicílii, kde navázal úzké vztahy s pythagorejskou školou. Nějaký čas pobýval i na Dionýsově dvoře v Syrakusách a snažil se ho přesvědčit o svých idejích, avšak bezvýsledně. Pro úplné nepochopení svých myšlenek byl dokonce prodán do otroctví. Na ostrově Aigíně jej naštěstí jistý kyrénský občan vykoupil. Poté se Platón vrátil do Athén, kde roku 387 před Kristem otevřel ve své zahradě školu, kde zdarma vzdělával své žáky ve filozofii. Platónská Akadémie, jak byla nazvána, existovala ještě celá staletí po zakladatelovi smrti. Vyučováním filozofie byl zcela pohlcen a přerušoval jej velmi zřídka, a to svými marnými cestami do Syrakus. Dožil se vysokého věku 80-ti let a zemřel uprostřed práce. Smyslem jeho života se sice stala filozofie, přesto však nikdy nepřestal být i básníkem. 2. Dílo
Zatímco činnost Platónova učitele Sokrata spočívala výlučně v bezprostředním působení na posluchače rozhovory a řečí, takže se od něj nedochovala žádná písemnost, Platón zanechal celou řadu svých spisů. Přesto však těžiště jeho působení spočívalo na ústním výkladu. O spisovatelství se Platón nevyjadřoval právě s úctou. Dokonce tvrdil, že by nejvlastnější jádro své nauky žádnému spisu nikdy nesvěřil, neboť by ho tím vydal napospas nepochopení a nepřízni. Podstatu své filozofie přednášel jen ústně. Nicméně pro další generace jsou Platónovy spisy jediným zdrojem jeho filozofie.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie