referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Jela
Piatok, 19. apríla 2024
Platón životopis
Dátum pridania: 03.12.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: janie.m
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 1 899
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 6.7
Priemerná známka: 2.98 Rýchle čítanie: 11m 10s
Pomalé čítanie: 16m 45s
 

A pokud by se je snad pokoušel osvobodit a vyvést ven, byly by ho zabili, kdyby mohli. Toto Platónovo podobenství jeskyně podává poměrně přesnou představu o tom, jak chápal vztah skutečného poznání k poznání zdánlivému nebo přibližnému, vztah skutečného světa, tj. světa idejí a světa zprostředkovaného našimi smysly.

Ideje – řecky edois nebo ideá, původně „obraz“ – jsou tedy formy, rody, obecné rysy bytí. Podle Platóna to ale nejsou jen jakési všeobecné pojmy, které si naše myšlení tvoří odhlédnutím od zvláštností a shrnutím společných znaků věcí. Ideje jsou veskrze reálné a jak ukazuje podobenství jeskyně, jedině ony mají pravou – metafyzickou – realitu. Jednotlivé věci jsou pomíjivé, ale ideje trvají jako jejich nepomíjivé pravzory. Pro Platóna jsou ideje tou nejvlastnější realitou.

V říši idejí stojí nejvýše idea nejvyššího dobra. V jistém smyslu je ideou idejí. Nejvyšší dobro je nadřazeno všemu ostatnímu jako nejvyšší cíl. Je posledním cílem světa. Platónova etika je výsledkem spojení této ideje nejvyššího dobra s názorem, že na světě idejí se člověk podílí nesmrtelnou duší. Cílem člověka je proto osvojit si nejvyšší dobro tím, že se povznese do nadsmyslového světa. Tělo a smysly jsou pouty, jež mu v tomto povznesení se zabraňují. Platón tuto myšlenku vyjádřil slovy: „Sóma séma.“ - Tělo (je) hrobem (duše).

Duše člověka má podle jeho názoru tři části: myšlení, vůli a žádostivost. Myšlení sídlí v hlavě, vůli v hrudi a žádostivost v podbřišku. Myšlení a rozum jsou jedinou nesmrtelnou částí duše, která se při vstupu do lidského těla spojuje s ostatními části. Duše je nesmrtelná, nemá začátek ani konec a svou podstatou je stejná jako duše světa.

Zdatnost neboli ctnost je stav, v němž se duše tomuto cíli přibližuje. Stejně jako Sokrates, považoval Platón zdatnost za skutečnou zdatnost jedině tehdy, když byla založena na vědění. Platón navíc rozložil všeobecný pojem zdatnosti na čtyři základní zdatnosti, jimiž jsou moudrost, statečnost, uměřenost a spravedlnost. Moudrost, statečnost a uměřenost odpovídají třem částem duše – moudrost je zdatností rozumu, statečnost je zdatností vůle. Umírněnost - řecky sófrosyné – znamená rovnováhu, tedy schopnost najít pravý střed mezi požitkem a askezí, mezi přísností a shovívavostí, a ve vnějším vystupování zachovávat ušlechtilou slušnost. Ve spravedlnosti jsou všechny ostatní zdatnosti zahrnuty. Spravedlnost spočívá ve vyváženém poměru tří částí duše a jejich zdatností.
 
späť späť   3  |  4  |   5   
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.