Český kronikář, zakladatel českého dějepisectví, kanovník svatovítské kapituly. Vzdělání získal v Praze a v Lutychu, pravděpodobně navštěvoval i jiné evropské školy. Proslul jako autor nejstarší latinsky psané české prozaické kroniky, v níž vylíčil českou minulost od mýtického příchodu praotce Čecha až do vlastní smrti. Používal středověké i antické prameny a rád své vyprávění zpestřoval anekdotami nebo mravními či filosofickými úvahami. Kronika česká/Kronika Čechů (Chronica Boëmorum) (3 díly)ářčáářKosmas - Kronika česká


Kroniku považujeme za první pokus o zaznamenání českých dějin a řadíme ji jako první neanonymní české literární dílo. Autorem byl Kosmas, který ji napsal latinským jazykem podle vzoru kroniky světa Reginona z Prumu.
Kosmas žil na přelomu 11. a 12. století, byl příslušníkem vrstvy českých vzdělanců. Vzdělání získal na pražské katedrální škole a v belgickém Lutychu, existují však domněnky, že navštěvoval řadu dalších evropských škol. Kroniku začal ukládat do psané podoby až ke sklonku svého života někdy okolo roku 1119 a zakončení se datuje společně s jeho smrtí. Ta se udává přesně na 21. října roku 1125. Ale jelikož pracoval i se svými vlastními paměti dalo by se říci, že na díle pracoval po celý život.
Kronika se skládá ze tří částí (3 knihy), z nichž pro nás je nejpřínosnější hned ta první, jelikož zachycuje velký časový úsek na poměrně malém prostoru. První knihu bych dále rozdělil na dvě části, nedatovanou a datovanou. Ta první nedatovaná vypráví o slovanském příchodu do naší oblasti a průvodních českých dějinách. V této části na mne kronika zapůsobila velmi nejistým a nepřesným dojmem, vždyť také Kosmas čerpal z vyprávěných nebo již zaznamenaných legend. Často odkazuje na již vytvořená díla a připomíná, že by se nerad opakoval. Datovaná část začíná narozením knížete Bořivoje na konci 9. století. Historikové dokázali, že se mnohá data liší od skutečnosti místy i o desítky let. To může znamenat nepřesnost dostupných informací, nebo Kosmas mátl úmyslně. Já bych se spíše přiklonil k té první variantě, protože oceňuji snahu o přesné údaje. Navenek tak Kosmas působil sebejistě a pro těch pár let se nic nestalo. Pro nás však fakt datových chyb ubírá na důvěryhodnosti, kterou podpoří i autorovo časté používání přímé řeči, každý z nás si dnes dokáže představit, jak moc musely být informace pozměněny vlivem několika generací.
Druhá a třetí kniha působí kompaktněji.