Rudolf Medek měl do své vojenské kariéry vcelku poklidný život. Několik let strávil v učitelském ústavu a také pár let učil ve svém rodném Hradci Králové. Byl také dekadentním básníkem v okruhu Moderní revue.
Vše se změnilo v r.1915, kdy jako kadet-aspirant 88.pěšího pluku c. a k. rakousko-uherské armády přebíhá na haličské frontě k Rusům a působí zde jako dobrovolník České družiny v carské armádě. Velí malé jednotce a díky své odvaze a strategii má řadu bojových úspěchů.
V r.1917 je povýšen na praporčíka. A díky informacím, v březnu téhož roku, se daří skvělý útok proti německým pozicím u Břežan a světový tisk začíná psát o bojích Čechoslováků po boku Dohody.
V červnu 1917 se ocitá R.M. na zborovském bojišti a Československá brigáda zde oslnivým způsobem proráží rakousko-uherské zákopy. (Ruská vláda dává poté zelenou organizaci nových čs.pluků). Po této pompézní bitvě se opět v R.M. probouzí literární múza a píše do českého tisku na Rusi.
Když se v r.1919 vrací zpět do vlasti, je jedním z deseti nejvýznamnějších mužů ruských legií. Stává se v Praze ředitelem Památníku odboje (později osvobození). Také se v této době oženil s pražskou novinářkou. O dva roky později vydává románovou pentalogii ANABASE. A v roce 1929 je jmenován generálem.
Vrcholem jeho literární činnosti pak byla hra Plukovník Švec, jenž měla jen v Národním divadle 50 repríz. Vzniká podle ní němý film a R.M. dostává státní cenu (rok 1928). Hru ovšem kritizují známí levicoví kritici jako F.Peroutka a F. X. Šalda za pravicový nacionalismus a také za příliš čestnosti a hrdosti hlavního hrdiny (legionáře).
Ve třicátých letech působí R.M. stále více v politice (ač nestraník - neboť jako voják nemohl být členem žádné strany). Podporuje Národní demokracii (posléze Národní sjednocení). A v roce 1934 je v čele (spolu s K. Dominem) protiněmeckých demonstrací při sporu o univerzitní insignie, za což sklízí kritiku od literární obce a hlavně K. Čapka. Přesto, ještě tento rok stojí v čele oslav zborovské bitvy.
V roce 1936 pak marně varuje před bolševismem a hitlerismem. Na začátku kritického roku 1938 se pak věnuje akcím ke zvýšení brannosti národa a v září 1938 pak zcela logicky patří mezi nejrozhodnější zastánce celonárodní jednoty. Také v tomto roce píše anglickému králi Jiřímu VII. Kterému vrací vyznamenání (anglický řád), a to za zradu, kterou Mnichov představoval, protože Mnichovská dohoda byla zánikem všeho, v co R.M.