Mezi nimi byl i Vilém Göth, který byl přidělen k B letce, a jak dokládají dobové archivní materiály, určitý čas pobytu u perutě zastával funkci styčného důstojníka velitele perutě A. Hesse. První kontakt s nepřítelem zažili naši letci 20. srpna v 18.45 hodin. Tehdy byl vyslán tříčlenný roj ve složení Jefferies, Kredba a Göth proti nepřátelskému letounu Dornier Do 17. Podařilo se jim ho sice objevit a pronásledovat, ale nepřítel jim unikl skryt v mracích. Následovaly další starty na ochranu vzdušného prostoru letišť při jižním pobřeží Anglie. Nad Albionem se v té době rozpoutalo peklo bitvy o Británii. Úspěšným dnem bylo pro Viléma Götha 7. září 1940, kdy v prostoru nad Southendem sestřelil dva německé Messerschmitty Bf-110. Dokumenty pak jasně hovoří o nebývalém úspěchu, který však byl vykoupen vlastním poškozením letounu střelami z Bf-110 a nouzovým přistáním v 17.30 hodin na pole poblíž Whitmas Farm. Letoun Hurricane NN-Y (V6643) měl rozstřílenou glykolovou nádrž, ale pilot z boje vyvázl nezraněn. Vilém Göth létal u naší perutě až do 18. října 1940. Z tohoto dne také pochází jeho poslední známá fotografie u „třistadesítky“. Tehdy byl dočasně převelen jako výpomoc k 501. britské stíhací peruti. Nikdo netušil, že se v té době vydal k mýtickému převozníku Charonovi na cestu bez návratu. Vilém Göth zahynul dne 25. října 1940 v 15.25 hodin ve vzdušném prostoru nad Tenderdenem. Během bojového manévru proti německému Bf-109 se jeho letoun Hurricane srazil s Hurricanem poručíka Kennetha McKenzieho a zřítil se do sadu v Manor Farm u Staplehurstu. Jeho ostatky byly uloženy na hřbitově Sittingbourne-Milton v hrabství Kent. Na Viléma Götha se nikdy nezapomnělo. Po válce jeho hrob navštívil jeho otec se strýcem. Jméno Vilém Göth je navždy zapsáno v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství. Potěšitelné je, že na něj nezapomněli ani v Dačicích. V roce 1947 mu zde odhalili pamětní desku. Po listopadu 1989 po něm byla v Dačicích pojmenována jedna z ulic a Vilém Göth byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.