Vilém Göth životopis

Vilém Göth se narodil 22. dubna 1915 v Brně, domovskou příslušnost však měl v Dačicích, kde prožil převážnou část svého mládí. Byl sportovcem tělem i duší, upřímný a kamarádský, zároveň oblíbený klavírista v Tománkově kapele. Odmala na něj měl velký vliv otec, bývalý voják z povolání, který se asi největší měrou zasloužil o narůstající zájem svého syna o službu v armádě. Také proto se krátce po maturitě 15. června 1934 na reálce v Telči dostavil k dobrovolnému odvodu.

Do armády byl přijat díky svým vědomostem i vynikajícímu zdravotnímu stavu. Prezenční službu vykonával u leteckého pluku 2 v Olomouci, následně absolvoval vojenské letecké učiliště v Prostějově. Zde se setkal s celou řadou vynikajících instruktorů i elévů aviatiky, budoucích legend akrobatického i válečného nebe. Po jeho ukončení sloužil u 5. letky v Brně. Zde pokračoval v dalším intenzivním výcviku, který se mu však málem stal osudným. Jak uvádí archivní dokumentace 5. letky z 25. června 1935, Vilém Göth havaroval v 8.12 hodin nedaleko letiště u Medlánek a byl převezen do nemocnice. Zde se léčil osm týdnů a věčnou památkou této události mu zůstala jizva na levé tváři. Ani toto poměrně vážné zranění Viléma Götha od létání neodradilo. Naopak. Přihlásil se do Vojenské letecké akademie v Hranicích na Moravě, kam byl po řadě velmi náročných testů přijat. Touha stát se pilotem důstojníkem se stala skutečností. Studium zahájil 1. listopadu 1935 a po jeho ukončení byl 1. srpna 1937 slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka letectva. Potupný březen 1939 zastihl Viléma Götha v Piešťanech. Nejprve 14. března vyhlášení samostatného Slovenského štátu, o den později pak zábor zbytku území naší republiky. Začalo se proslýchat, že v Polsku vzniká československá vojenská skupina, která se chce po boku spojenců postavit nacistům. Právě tyto impulsy daly mnohým z našich vojáků i civilistům sílu k odchodu do zahraničí. Stejně se rozhodl i Vilém Göth. Za pomoci svého otce se 10. června 1939 vydal na Těšínsko, kde se chtěl ve skupině s několika kamarády pokusit o překročení hranic. I když se zdálo vše dokonale připravené, tento záměr se jim podařil až napodruhé. Mezi našimi lidmi se totiž čas od času objevovali i tací, kteří spolupracovali s gestapem. Vilém Göth se dostal přes Těšín a čs. konzulát v Krakově do vojenského tábora v malých Bronowicích. V té době již jeho otec musel před německými úřady krýt synovu nepřítomnost v Dačicích.

Přeběhnu–li, v listopadu 1942 byl obviněn z falšování dokladů a napomáhání útěku do zahraničí, zatčen a vězněn. Jistým paradoxem je, že v té tobě jeho syn více než dva roky nežil. I když naši vojáci nabízeli Polsku svoji pomoc, nikdo z vládních činitelů o ní neprojevoval větší zájem. Byla proto zahájena politická jednání s Francií o možnosti přesunout naše vojáky lodními transporty, především letce, na jejich území. Teprve tehdy Poláci pochopili nebezpečí blížící se války. To však již byla většina čs. pilotů rozhodnuta k odjezdu na západ. Stejně se rozhodl také Vilém Göth. Konkrétním důkazem je jeho polské vízum vystavené 15. července 1939 v Krakově, dokládající jeho následný odjezd z polského přístavu Gdyně a vstup na francouzské území v Calais 31. července 1939. Nastal nový čas a prostor pro boj s nepřítelem. Faktem je, že tato cesta byla podmíněna vstupem do řad cizinecké legie, umožňující její opuštění pouze v případě vypuknutí války.

Po 1. září 1939, napadením Polska, a tím i oficiální zahájení válečného konfliktu, se postupně začíná měnit jinak poměrně vlažný přístup Francouzů k našim vojákům. Najednou bylo třeba stíhacích a bombardovacích letců. I přesto všichni museli dle dohody podepsat pětiletý závazek do cizinecké legie. Na Viléma Götha přišla řada 7. října, ale to se již jednalo o pouhou formalitu. O tři dny později byl převelen na leteckou základnu v Chartres, kde s řadou dalších pilotů absolvoval přeškolení a výcvik na francouzských stíhacích strojích. Možná právě tady se utužovalo válečné přátelství mezi Vilémem Göthem, Emilem Fechtnerem a Františkem Burdou. I když to nikdo na podzim roku 1939 nepředpokládal, bitva o Francii se stala z pohledu německé strategie poměrně rychlou záležitostí. Tomuto faktu nedokázala zabránit ani statečnost vykoupená řadou obětí z řad našich letců. Mnoho našich letců, včetně Vilém Göth, se nedostala ani na frontu. Rychlý spád válečných událostí a především porážka Francie přinutily naše vojáky k dalšímu přesunu. Tentokrát do země, která našim zkušeným letcům nabízela možnost zařazení do svých operačních jednotek. Velká Británie, ostrovní říše, která zůstala osamocena v boji. Jejího území Vilém Göth dosáhl po dramatickém útěku z evropského kontinentu 21. června 1940 v přístavu Falomouth. S početnou skupinou našich vojáků byl nejprve přesunut do tábora v Cholmondeley parku, odkud byli následně vybraní letci převeleni ke vznikající 310. stíhací peruti.

Mezi nimi byl i Vilém Göth, který byl přidělen k B letce, a jak dokládají dobové archivní materiály, určitý čas pobytu u perutě zastával funkci styčného důstojníka velitele perutě A. Hesse. První kontakt s nepřítelem zažili naši letci 20. srpna v 18.45 hodin. Tehdy byl vyslán tříčlenný roj ve složení Jefferies, Kredba a Göth proti nepřátelskému letounu Dornier Do 17. Podařilo se jim ho sice objevit a pronásledovat, ale nepřítel jim unikl skryt v mracích. Následovaly další starty na ochranu vzdušného prostoru letišť při jižním pobřeží Anglie. Nad Albionem se v té době rozpoutalo peklo bitvy o Británii. Úspěšným dnem bylo pro Viléma Götha 7. září 1940, kdy v prostoru nad Southendem sestřelil dva německé Messerschmitty Bf-110. Dokumenty pak jasně hovoří o nebývalém úspěchu, který však byl vykoupen vlastním poškozením letounu střelami z Bf-110 a nouzovým přistáním v 17.30 hodin na pole poblíž Whitmas Farm. Letoun Hurricane NN-Y (V6643) měl rozstřílenou glykolovou nádrž, ale pilot z boje vyvázl nezraněn. Vilém Göth létal u naší perutě až do 18. října 1940. Z tohoto dne také pochází jeho poslední známá fotografie u „třistadesítky“. Tehdy byl dočasně převelen jako výpomoc k 501. britské stíhací peruti. Nikdo netušil, že se v té době vydal k mýtickému převozníku Charonovi na cestu bez návratu. Vilém Göth zahynul dne 25. října 1940 v 15.25 hodin ve vzdušném prostoru nad Tenderdenem. Během bojového manévru proti německému Bf-109 se jeho letoun Hurricane srazil s Hurricanem poručíka Kennetha McKenzieho a zřítil se do sadu v Manor Farm u Staplehurstu. Jeho ostatky byly uloženy na hřbitově Sittingbourne-Milton v hrabství Kent. Na Viléma Götha se nikdy nezapomnělo. Po válce jeho hrob navštívil jeho otec se strýcem. Jméno Vilém Göth je navždy zapsáno v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství. Potěšitelné je, že na něj nezapomněli ani v Dačicích. V roce 1947 mu zde odhalili pamětní desku. Po listopadu 1989 po něm byla v Dačicích pojmenována jedna z ulic a Vilém Göth byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Linky:

http://cz.altermedia.info - cz.altermedia.info