Vilém Göth se narodil 22. dubna 1915 v Brně, domovskou příslušnost však měl v Dačicích, kde prožil převážnou část svého mládí. Byl sportovcem tělem i duší, upřímný a kamarádský, zároveň oblíbený klavírista v Tománkově kapele. Odmala na něj měl velký vliv otec, bývalý voják z povolání, který se asi největší měrou zasloužil o narůstající zájem svého syna o službu v armádě. Také proto se krátce po maturitě 15. června 1934 na reálce v Telči dostavil k dobrovolnému odvodu.

Do armády byl přijat díky svým vědomostem i vynikajícímu zdravotnímu stavu. Prezenční službu vykonával u leteckého pluku 2 v Olomouci, následně absolvoval vojenské letecké učiliště v Prostějově. Zde se setkal s celou řadou vynikajících instruktorů i elévů aviatiky, budoucích legend akrobatického i válečného nebe. Po jeho ukončení sloužil u 5. letky v Brně. Zde pokračoval v dalším intenzivním výcviku, který se mu však málem stal osudným. Jak uvádí archivní dokumentace 5. letky z 25. června 1935, Vilém Göth havaroval v 8.12 hodin nedaleko letiště u Medlánek a byl převezen do nemocnice. Zde se léčil osm týdnů a věčnou památkou této události mu zůstala jizva na levé tváři. Ani toto poměrně vážné zranění Viléma Götha od létání neodradilo. Naopak. Přihlásil se do Vojenské letecké akademie v Hranicích na Moravě, kam byl po řadě velmi náročných testů přijat. Touha stát se pilotem důstojníkem se stala skutečností. Studium zahájil 1. listopadu 1935 a po jeho ukončení byl 1. srpna 1937 slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka letectva. Potupný březen 1939 zastihl Viléma Götha v Piešťanech. Nejprve 14. března vyhlášení samostatného Slovenského štátu, o den později pak zábor zbytku území naší republiky. Začalo se proslýchat, že v Polsku vzniká československá vojenská skupina, která se chce po boku spojenců postavit nacistům. Právě tyto impulsy daly mnohým z našich vojáků i civilistům sílu k odchodu do zahraničí. Stejně se rozhodl i Vilém Göth. Za pomoci svého otce se 10. června 1939 vydal na Těšínsko, kde se chtěl ve skupině s několika kamarády pokusit o překročení hranic. I když se zdálo vše dokonale připravené, tento záměr se jim podařil až napodruhé. Mezi našimi lidmi se totiž čas od času objevovali i tací, kteří spolupracovali s gestapem. Vilém Göth se dostal přes Těšín a čs. konzulát v Krakově do vojenského tábora v malých Bronowicích. V té době již jeho otec musel před německými úřady krýt synovu nepřítomnost v Dačicích.