Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Tomáš Garrigue Masaryk životopis
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | neuvedeny | ||
Jazyk: | Počet slov: | 741 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 2.9 |
Priemerná známka: | 3.02 | Rýchle čítanie: | 4m 50s |
Pomalé čítanie: | 7m 15s |
úzká souvislost mezi Masarykovým důrazem na individuum a na psychologii právě tak jako mezi jeho důrazem na individuum, jednotliviny a na poznání konkrétní. Vědomí těchto souvislostí nás přivádí k základům Masarykovy filosofie, totiž k hlavní otázce, spojující jeho filosofii s politikou: “Je krize buržoazní společnosti krizí “člověka” nebo krizí “poměrů” ? Je třeba změnit společenské vztahy nebo “člověka”?
Z odpovědí na tuto praktickopolitickou a v zásadě již i filosofickou otázku lze vyložit jak jednotu tak i rozporuplnost Masarykovy filosofie. Její jednotnost je dána Masarykovým jednotným buržoazně reformistickým stanoviskem , tj. stálým zřetelem k dílčím změnám “poměrů” při prioritě změny “člověka”. Jej rozpornost vyplývá z neřešitelnosti krize buržoazní společnosti těmito prostředky. Masaryk neustále zápasí s tím, nakolik změnit poměry, aby se tím nesáhlo na základy buržoazní společnosti, a nakolik se orientovat na obrodu člověka, aby se při tom neupadlo do přílišné sebeanalýzy a nezanedbaly se dílčí změny poměrů. Podobně i jeho pokusy o řešení krize “člověka”, resp. krize buržoazní inteligence, se pohybovaly v tomtéž bludném kruhu. Neřešitelnou byla úloha odstranit krizi inteligence a neodstranit společenské a ideologické základy, z nichž vyrostla. A tak se celá Masarykova filosofie zabývá opravováním různých “extrémů” a slučováním neslučitelných stránek. Výsledkem byla filosofie, která spojovala empirické studium společnosti s metafysickými spekulacemi o smyslu světa a s “prožíváním”.
Eklekticismus nevzniká u Masaryka z úsilí zachovat za každou cenu náboženství. Eklekticismus vzniká z neřešitelnosti úkolu zachovat a zachránit buržoazní společnost dílčími reformami a hlavně obrodou člověka. Náboženství je pak průvodní jev a nutný důsledek této snahy; proniká sice všemi stránkami Masarykovy filosofie, podřizuje se však hlavnímu úsilí – obrodit člověka jako člověka “plného”, harmonického (náboženství jako racionální výklad, jako prožívání, jako aktivita). Činit náboženské úsilí hlavním rysem Masarykovy filosofie tak znamená opomíjet primárnost politického zřetele v jeho úvahách, který jej odlišuje např. od náboženských myslitelů typu Tolstého. Masarykova filosofie jako výraz kolísání mezi dílčími změnami poměrů a obnovou člověka je spojení iracionalistické lebensfilosofie, rozplývající filosofii v “praxi”, s buržoazně reformistickou politickou koncepcí.
Podobné referáty
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9519 | 266 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9458 | 15505 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9485 | 1283 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9354 | 704 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9807 | 278 slov |