Albert Einstein se stal symbolem geniality. Einsteinova teorie relativity, tolikrát obdivovaná, zpochybňovaná a nepochopené, se stala jedním ze základních pilířů moderní fyziky. Na jejím základě vybuchla 16.7.1945 v poušti u Alamogoro v Novém Mexiku první jaderná bomba.

Albert se narodil roku 1879 v německém Ulmu v židovské rodině nepříliš prosperujícího podnikatele, majitele malé továrny na elektrické přístroje. Rodina žila německou kulturou. Matka hrávala na klavír Beethovena a malý Albert se od dětství učil lásce k houslím. Po roce 1880 se rodina přestěhovala do Mnichova, kde mladý Einstein navštěvoval gymnázium s nevyrovnaným prospěchem. Od mládí zakládal na nezávislém myšlení, odmítal papouškovat předkládanou látku a dostával se do konfliktu s tuhou školní disciplínou. Když mu bylo 15, přestěhovala z hospodářských důvodů se rodina přestěhovala do Itálie a Albert zůstal v Mnichově sám.

V citové depresi, odloučen od rodiny, zmítán mezi religiozitou a volnomyšlenkářstvím, odešel ze školy rok před ukončením studia. Vzdal se dokonce německého občanství a odjel do Švýcarska, kde byl přijat na curyšskou techniku ( Předtím ještě musel dokončit poslední ročník studia v Aarau. Stal se švýcarským občanem. V Curychu se seznámil se svoji budoucí ženou. Srbkou Milevou Maričovou. Měl s ní tři děti. Dcera Líza se narodila roku 1902, ještě před sňatkem rodičů. O jejím osudu není nic známo. Rok po svatbě, 1904, se narodil Hans Albert pozdější odborník v oboru hydrauliky a vodních staveb. Mladší syn Eduard, narozený 1910, nadaný, ale zřejmě postižený schizofrenií a strávil většinu života ve švýcarské léčebně. Jeho manželství se rozpadlo v r. 1919. Brzy poté si Albert vzal svoji sestřenici Elsu.

Již v roce 1901 uveřejnil svůj první fyzikální článek Důsledky teorie kapilarity, ale hvězdným rokem pro moderní fyziku se stal rok 195. V něm 26letý Einstein uveřejnil hned tři své stěžejní práce. V první uveřejnil podstatu Brownova pohybu. Druhá práce byla věnovaná kvantovým vlastnostem světla a fotoelektrickému jevu, s nímž se setkáváme vždy, když nám neviditelný paprsek otvírá dveře do obchodního domu. Třetí práce nesla název Zur Elektrodynamik bewegter Kërper- K elektrodynamice pohybujících se těles a položila základ speciální teorie relativity.

Princip relativity pochází ještě od Galileiho a vyjadřuje známou zkušenost, že jsme li uzavřeni ve vozidle bez možnosti výhledu, nemůžeme rozlišit, zda se vozidlo pohybuje rovnoměrně přímočaře a bez otřesů, nebo zda stojí. Einstein tento princip rozšířil na všechny fyzikální jevy. Tedy i elektrické a optické pokusy by probíhaly ve stojícím a jedoucím vozidle. Druhý princip, o nějž se teriér relativity opírá, je princip neměnnosti rychlosti světla. Ten je tak trochu v rozporu s naším očekáváním. Vystřelíme –li totiž z pohybujícího se vozidla, bude se rychlost kulky a vozidla sčítat. Světelný, například laserový paprsek se bude vždy pohybovat stejnou rychlostí, ve vakuu 299 792,458 kilometrů za sekundu.

Z těchto dvou principů matematiky vyplívá celá řada důsledků, které se jeví jako paradoxy. Jedním z nich je paradox dvojčat. Plynutí času totiž závisí na rychlosti pohybu a vydá-li se astronaut na kosmický let rychlostí blízkou rychlosti světla. Zjistí po návratu, že zestárl méně než jeho vrstevníci.
Dalším důsledkem je vztah mezi hmotností a energií. Podle Einsteina je v každé látce obsažena obrovská energie, a kdybychom ji naplno uvolnili, mohli bychom asi dvěma kilogramy pokrýt kompletní spotřebu elektrické energie v České republice. Zatím to ještě neumíme, ale již uvolnění atomové energie, která je si jen jedno procento celkové energie hmoty, podstatně změnilo život lidstva.

V r. 1911 Albert se svojí rodinou přesídlil do Prahy. V Praze strávil asi dva roky. Napsal 11 vědeckých prací a promýšlel zde svůj vrcholný objev- Obecnou teorii relativity. Je to vlastně teorie gravitace, z níž plyne, že prostor je v blízkosti hmotných těles zakřiven. Proto paprsky vysílané hvězdami měly při průchodu v blízkosti slunečního kotouče ohýbat a ve vesmíru by měly existovat černé díry, které světlo ze svého středu vůbec nevypouštějí, a naopak pohlcují všechno kolem. Ohyb Slunečních paprsků byl v blízkosti slunce byl potvrzen při slunečním zatmění 29.5.1919 a tato událost se stala světovou senzací. Věci se chopil tisk a Einstein se stal hvězdou. V roce 1933 se přestěhoval do Ameriky. 2. srpna 1939 napsal prezidenti Rooseveltovi známí dopis, v němž upozorňoval na nebezpečí, že nacistické německo by mohlo vyrobit jadernou zbraň. Inicioval tak americký výzkum a výrobu vlastní jaderné zbraně, který vyústil až svržením atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, což nesl Einstein velmi těžce.

Albert Einstein zemřel roku 1955. Nemá však hrob, přál si, aby byl spálen a jeho popel rozptýlen. Chemici po něm pojmenovali prvek s atomovým číslem 99-Einsteinium