Kurt Cobain: Životopis

Kurt Donald Cobain se narodil Wendy a Donaldu Cobainovým 21. února 1967 v malém městečku, 140 kilometrů jihozápadně od Seattlu, nazývaném Aberdeen. Jeho matka byla číšnice a otec automechanik. Ze začátku bydleli v Hoquiamu, ale když bylo Kurtovi šest měsíců přestěhovali se do Aberdeenu (město kde začínala Nirvana). Jeho otec si našel práci v místní drtičce odpadu. Matka se starala o domácnost. Dříve než mu byly dva roky Kurt projevil zájem o muziku. Jeho matka nebyla příliš překvapená, protože skoro všichni z její rodiny byli hudebně nadaní. Kurtova teta Mary ho zkusila učit hrát na kytaru, ale nevydržel u toho příliš dlouho, protože byl příliš aktivní. Kurt měl nemoc nazývanou hyperaktivita kterou děti jeho věku občas trpí.

Doktoři mu dávali lék Ritalin, který měl nemoc zmírnit. Kurtova matka chtěla aby on a jeho sestra Kim chodili do školy pořád čistě oblečení a upravení. Kurtova rodina bydlela v nejhezčím domě v čtvrti. Dům spravoval jeho otec a taky se staral o zahradu. Když bylo Kurtovi 7-8 let jeho idolem byl Evel Knievel. Taky chtěl být kaskadérem. Na začátku druhé třídy si jeho rodiče všimli, že umí dobře kreslit. Kurtovi se však jeho obrázky nelíbily. Později mu všichni začali kupovat štětce a barvy. Když bylo Kurtovi 8 jeho rodiče se rozvedli, protože jeho otec byl pořád pryč, protože dělal trenéra a rozhodčího v amatérském basketbale. Kvůli tomuto rozvodu později nenáviděl svoje rodiče, nejvíce svého otce. Styděl se před svými kamarády a rozvod z něj učinil uzavřeného a plachého. Jeho matka i otec se znovu oženili. Kurt zůstal se svým otcem. Jeho dětství bylo poznamenané neustálým stěhováním od matky k otci. Jeden čas dokonce bydlel i se svými prarodiči. V tomto období poprvé začal kouřit trávu a začal se kamarádit se staršími kluky.

Prostřednictvím svého otce byl ovlivněn skupinami jako jsou Led Zeppelin a Black Sabbath. Když mu bylo 17 odešel od své matky. Z Kurta se stal rebel, chodil po ulicích a čmáral po zdi různý hesla. Prostřednictvím svých kamarádů se seznámil s punkem. Pořád snil že založí svoji vlastní skupinu. 24. února 1992 se oženil na Hawai (Waikiki) s Cortney Love. Kurt měl na sobě pyžamo a Courtney nějaké otrhané šaty. 18 srpna v 7:48 se jim narodila dcera Frances Bean Cobain. Porodu se zúčastnil i Kurt s kapačkou, který byl v té době na léčení ze závislosti v nemocnici. Během porodu však omdlel. 3. března je Kurt hospitalizován po pokusu o sebevraždu (předávkování alkoholem a sedativy). Někdo říkal že to byla náhoda, někdo zase tvrdil že to byl pokus o sebevraždu. Měsíc na to byl přijat na léčebně. Léčil se proti závislosti na heroinu. Kurt z léčebny utekl a odešel na svoji chatu u Washingtonského jezera. 8. dubna 1994 ho našel elektrikář Gary Smith jak leží na zemi s prostřelenou hlavou. Vedle něho ležela brokovnice. Policie konstatovala smrt vlastním přičiněním. Kurt celý život trpěl bolestmi žaludku. Žádné léky mu nepomáhaly, a proto si chtěl vypěstovat závislost, která by ho bolesti zbavila. Není pravda že by ho k heroinu přivedla Courtney. Kurt byl i starostlivý otec a svou dceru měl opravdu rád. Kdoví jestli se Kurt zabil nebo byl zabit.

Kurtovo mládí

Kurt Cobain si prvykrat vsimol Chrisa Novoselica na strednej skole v Aberdeene,WA .Povedal o nom : „pametam si ako som si rozpraval ze by som sa chcel s nim kamaratit ale nikdy sme sa spolu neporozpravali - nemali sme ziadne spolocne hodiny a videl som ho vecsinou len na skolskych akciach kde chodil aby ich sabotoval.Bola s nim perfektna sranda ale mal iny zmysel pre humor ako ostatny.Vsetci sa smiali z neho ale ja som sa smial snim, lebo on si vlastne robil srandu z ostatnych.Bol ozaj chytry a zabavny a bol obor.Bol najvyssi zo skoly.“

Vznik Nirvany

Na strednej skole Kurt strasne potrboval mat nejakeho kamarata ale nemohol najst ziadneho - „nestal som o priemer a ani o skolske hviezdy.Chcel som ty spravny odvazy, ale ty z Aberdeenu nie su ozajstny.“Kurt hovory ze na strednej skole boli len dvaja chalani o ktorych uvazoval ze by sa mohol s nimi kamaratit, posluchali hudbu ktora sa pacila aj kurtovy ale povedal o nich ze inac boli uplne blby.Pre Kurta bola stredna skola strata casu.Spoluziakov delil na tri skupiny: „kuraci travy, matematici a spolocenske typy“.Dievcata z aberdeenskej strednej skoli si vsimli jeho modre oci a blondave vlnkate vlasi a usudili ze je roztomili.A preto ze sa pacil dievcatam sa smim snazili skamaratit aj sportovne typy zo strednej skoly.Kurt nato povedal:"dievcatam som sa celkom pacil ale nevzrusovali ma lebo boli hlupe a na ostatnych buranov som sral tiez." Uvazoval ze sa skamarati z matematikmi ale tym nic nehovorila hudba.Tak ostali uz len kuraci travy - aspon mali radi rock'n'roll. Obliekol si typicku fetacku bundu, a zacal chodit na miesta kde sa schadzali. Ale len malokedy prehovoril az ho podozrievali ci neni fizel.

Ked a Kurt prestahoval naspet do Aberdeenu ( z blizkeho Hoaquimu ), stratil kontakt z Melvins ale pri fetakoch sa zoznamil z Dalom Croverom ktory poznal Chrisa pretoze jamoval z Chrisovym mladsim bratom Robertom Novoselicom.Ked melvins zhanali bubenika Chris im navrhol Crovera a tak sa Kurt zase dostal do styku z Melvins. Melvins zacali skusat v dome Croverovych rodicov a kazde miesto kde skusali Melvins sa stalo trvalym azylom fetakov z celeho Aberdeenu. Kurt o nich povedal: „boli strasne zabavny - mali jebaky, vypadane zuby a tahala z nich trava.“ To ze sa tam motali, bolo pre nich jedine vzrusenie, chcipnul tam pes.
Kurt sa zucastnil konkurzu do kapely ale nedopadol dobre."Uplne som vybuchol" vzpomina si „stal som tam cely cerveny a dokola som hral rovnaky feedback“. Snad to bolo dobre, povedal, „lebo uz v tom case som pisal vlastne pesnicky.“Matt Lukin (Melvins) vzpomina na Kurtovu pasku:"niektore pesnicky boli fakt dobre a pripadalo mi zvlastne, ze niekto radsej hraje vlastne pesnicky radsej radsej nez moderne odrhovacky Judas Priest a Motley Crue".Potom Buzz Osborne (hlava Melvins) zoznamil Kurta z punkrockom.mal nahratych niekolko pasiek, prevazne skupin z kalifornie ako Flipper, Black Flag a MDC.Hned uvodna pesnicka na prvej paske bola „DAMAGED II“ od Black Flag, skladba plna utocnych bubnov a agresivnych textov.Kurtovy to vyrazilo dych."Bolo to ako z inej planety.Trvalo mi niekolko dni nez som to pochopil, ale koncom tyzdna uz bol zomna zaryty punkrocker".Zachvilu potom, v auguste ' 84 isiel Kurt, Lukin, Osborne a ostatny na koncert Black Flag v Seattli ktory tu hrali v ramci turne.Aby mal kurt na listok predal svoju zbierku platni."Bolo to svetove", hovori Kurt, „okamzite si ma ziskali“. „Punkrock napajal moju hrdost, pretoze mi to pomohlo uvedomit si, ze sa nepotrebujem stat rockovou hviezdou, vlastne - nechcem sa nou stat.Tak som bojoval proti extremom - vzdycky som sa zmietal medzi medzi nezaujmom, nechutou a chcenim zaroven.Chcel som ludom dokazat ze nieco viem.Je to matuce.Som velmi stastny ze som objavil punkrock v tu pravu chvilu, pretoze mi poskytla zopar rokov ktore som potreboval k tomu, aby som dospel, ujasnil si,co chem, a uvedomil si, kto som.“

Na střední umělecké škole, kterou studoval, začal hrát na kytaru (před tím hrál na bicí)po rockových klubech, kde na podzim roku 1985 Kurt poprvé potkal Christa. Hráli spolu v kapele - Stiff Woodies odvozená od Melvins (Kurt-bicí, Chris-zpěv, Osborne, Crover, Lukin a další). Těsně před maturitou se rozhodli odejít ze školy „dnešní školní systém stejně nikomu nic nedá, je tak akorát pro vypatlaný mozky“ prohlásil Kurt (bohužel u nás to začíná být stejné). V prosinci roku 1986 Kurt, Chris a bubeník Aaron Burckhard založily v rodném Aberdeenu hudební skupinu, pro kterou neměli ještě název. Chybělo jméno. Přirovnání které by nejlépe charakterizovalo jejich tvorbu, hledali dlouho.

Pak přišla NIRVANA. Kurt říká, že chtěl něco jiného a krásnějšího, než jsou jména kapel zaměřujících se na punkrock. A NIRVANA nemá v sobě ani špetku drsnosti, v mysli rázem vyvstane jakýsi abstraktní pocit neurčitého tajemná. Citlivý Kurt, který ve svém radikálním grungerocku a cynických textech hledal lék na svou zraněnou duši, se dal aniž to věděl na cestu, ze které nebylo návratu. Jejich první živé vystoupení se odehrálo v bytě na soukromé párty někde v Raymondu WA. „Byly z nás tak vyděšení, že před námi utekly do kuchyně“ vzpomíná na první vystoupení Chris. Poskakovali, házeli, šířili svou agresivně nabitou hudbu tak, že byla většina přítomných znechucena, či k sm rti šokována. Po vystoupení přišlo několik nadšenců, kterým se strašně líbili. Další vystoupení měli větší ohlas.

23. ledna roku 1988 nahrávají 10-demo písniček „Godfather Of Grunge“ s legendárním producentem Jackem Endinem. Šéf nahrávací společnosti Sup Pop, Jonathan Poneman, po poslechu jejich zkušební nahrávky přijímá Nirvanu do své „stáje“ a nahrává s nimi singl. Mezitím někdy na jaře opouští skupinu bubeník Aaron Burckhard, protože nebral kapelu vážně, ale jenom jako zábavu. A demo nakonec Kurt a Chris nahrává s Dalem Croverem, pro soukromé problémy odjíždí do San Franciska, a na svoje místo doporučil Daeva Fostera, který je spíše metalový typ a je pro z toho vyplívající neshody se zbytkem sestavy vyhozen a střídá ho Chad Channing. Kurtovy texty začínají být cyničtější a objevují se v nich témata degenerace lidského života, hnus a opovržení z ukolébané spotřební společnosti, lidská necitelnost a insolventnost. Na jejich vystoupení chodí čím dál tím víc lidí (jak někdo pronesl „tohle nelze vidět jen jednou, tohle je jako droga. Ten kdo sem přijde, přijde zaručeně i příšt ě. Je z toho cítit ohromná dávka spontánnosti, radosti a života. Léčba od těch nemocných tam venku, honících se za bohatstvím“). Kurt na svém vystoupení 30. října jako protest proti úpadku kultury, hlouposti a slepotě lidí dnešní civilizace rozmydlil vztekem svou první kytaru.

Začátkem listopadu téhož roku Nirvana nahrává svojí debutní nahrávku-singl Love Buzz/Big Cheese, která byla vylisována na sedmi-palcové černé vinyly, kterých bylo pouze jeden tisíc kusů. V lednu roku 1989 přichází do kapely doprovodný kytarista Jason Everman. Spolu s ním ještě týž měsíc nahrávají své první album Bleach pro Sub Pop s Jackem Endinem. Rozpočet tohoto alba je přišel na směšných $606.17. Při březnových klubových vystoupeních se pomalu začíná vyvíjet Seattleská grungeová scéna a pozvolna vzniká grunge kultura. V červnu pár dní po vydaní alba Bleach se Nirvana vydává na měsíční turné po státech a po krátké přestávce v říjnu vyráží Nirvana na 6-týdenní evropské turné s TAD po němž Jason Everman přestupuje do kapely Soundgarden , protože tíhne spíše k metalu a umělecky se tudíž nemohl prosadit. Konec slavného roku, kdy v Americe začíná vrcholit grunge, Nirvana uzavírá vydáním singlu Blew u nahrávací společnosti Tupelo Records. Další nečekanou změnu způsob il odchod Chada Chaninga uprostřed amerického turné, na kterém Nirvana hrála během dubna a května 1990.

Na dalším vystoupení, konajícím se 22. září 1990 na Motor Sports Internacional Garage, se Nirvana objevuje s bubeníkem z Mudhoney Danem Petersnem. a vydávají další singl Sliver/Dive i s živými nahrávkami skladeb About A Girl a Spank Thru.

25. září se Peters vrací k Mudhoney, a přichází do kapely nejlepší bubeník jakého kdy svět poznal. Dave Grohl. Dříve bubnoval ve Washingtonské hardcorové kapele Scream. O zkoušce na které si Kurt s Chrisem Dava poslechli Chris pronesl „po dvou minutách nám bylo jasný, že je náš. Měl tak tvrdý úhoz, skvělou dynamiku. Byl pohotový, precizní a vitální. Když hrál virbl na bubínek, znělo to jako mohutné údery roztočené vrtule helikoptéry; když bubnov al na své obrovské tamtamy, nevydávaly tony, nýbrž explodovaly jako výstřely z pistole; obrovské činely se pod jeho náporem otřásaly jako při zemětřesení“ Když ho viděl Peters v akci zmohl se akorát na dvě věty „Má ránu jako dělo. Dokáže z těch bubnů vymlátit duši.“ Mlátil do bubnů tak silně, že každou chvíli museli měnit blány. V tomto složení už zůstává Nirvana natrvalo. Hned v říjnu tato Seattleská trojice vyráží na turné s L7 po Anglii.

Po mnoha šňůrách Nirvana skládá další písně. Kurt se v textech zabývá otázkou smyslu života, texty přibírají ještě více na cynismu, dvojsmyslnosti a jsou v nich první zmínky o sebevraždě a nenávisti sám k sobě. I'd rather be dead than cool (radši budu mrtvý, než v pohodě) a další. Většina těchto textů se nalézá na druhém albu Nevermind, jež trojice nahrává někdy mezi květnem a červnem 1991 s Butchem Vigem jako producentem. Na tomto albu si všimneme, hlavě v pomaleji hrajících skladbách, Kurtova unaveného hlasu po dlouhých a vyčerpávajících turné. Ještě než se první singl pro nové album dostane do obchodů, vyjíždí Nirvana na červnové turné s Dinosaurus Jr. a v srpnu začíná pro Sonic Youth evropské festivalové turné včetně filmem „1991: The Year Punk Broke“ zdokumentovaného mezníku hudby na „Reading festivalu“. 10. září vychází kultovní singl Smells Lik e Teen Spirit.
24 září vychází dlouho očekávané album Nevermind, den poté se uskutečnil nad očekávání velký kon cert v Amsterdamu „live at Paradiso“ jehož se zúčastnilo neuvěřitelných 130 000 lidí (pro názornost. Představte si všechny obyvatele Hradce Králové na jednom jediném stadion u). Hned 12. října je oceněno album Nevermind zlatým diskem. V listopadu se Nirvana ocitá na šestitýdenním turné po Evropě, vypukla Nirvanamánie stejná jako ve státech a Smells Like Teen Spirit se stává hymnou grungeové generace. Na prosincové „West Coast tour“, kde hraje Nirvana s Pearl Jam a Red Hot Chili peppers, asi málokdo tušil, že Kurt při vystoupeních na vyprodaných stadionech prožívá peklo. Nenáviděl velké koncerty. A tímto turné začínaje, byl Kurt přinucen hrát pro velký počet lidí a hned na začátku turné trpí bronchitidou a stálými bolestmi žaludku, které „léčí“ heroinem, začínají se u něho projevovat depresivní stavy. Drogové obluzení představuje únik jak od bolesti, tak reality a tváře rockové hvězdy. Turné vrcholí agresivní noční show 28. prosince u San Diega „at the Del Mar Fairgrounds“ která končí destrukcí celého pódia ze kterého se Kurt doslova odplazí.

Po tom co se 11. ledna vyšplhal Nevermind na první místo v „Top Of 200“ se Kurt rozhodl uspořádat turné do Austrálie, Japonska a na Havaj, v domnění, že se dostane zase do atmosféry ranných klubových vystoupení. V průběhu turné vydává limitovanou 10000 edici album Hormoanimg.

O pár měsíců později, někdy v červnu, čekal příznivce Kurta Cobaina velký šok, Kurt se musel ženit, protožeourtney Love byla těhotná. I jeho přátelé kroutili nad jeho sňatkem, s kytaristkou a zpěvačkou skupiny Hole, nechápavě hlavou. V červnu a v červenci se Nirvana ocitla znova na turné po Americe. Kurt začíná být závislý na ejči a skládá společně s Christem a Davem písničky pro nové album, na němž se nacházejí skladby jako je Beeswax, Mexican Seafood, Hairspray Queen, Aero Zeppelin, Big Long Now a Aneurysm, jež dokonale vystihují svými texty a hudbou stav v jakém se Kurt ocitá. Záhy se dostává do depresivního stavu, při kterém přestává mít jakoukoli chuť životu a je natolik duševně vyčerpaný, že celé dny ani neopouští postel. Z letargie ho vysvobodí jeho dcerka, Frances Bean, kterou mu 18. srpna porodila jeho žena Courtney. Díky článkům a zprávám o heroinovém dobrodružství jim byla brzy odebrána. Následovaly soudní tahanice, kontroly a počátky nervového zhroucení .

30. srpna vystupuje Nirvana na každoročním Reading Festivalu v Anglii, kde společně s Kurtem začalo zpívat několik desítek tisíc lidí skladbu Lithium a kde poprvé zaznívá nářezová skladba „Toutette's“. 15 prosince Nirvaně vychází z půlky kolekce B-sides a rarit a z půlky řadové album Incesticide, hned z jara oceněno zlatem. Nirvana se vyjíždí na turné, ze kterého si 6. ledna „odskočí“ zahrát na stadion (gigantickou betonovou arénu) do brazilského Sao Paulo na Hollywood Rock festival, kde před 60 000 zúčastněnými dotlačí hrbící trosku, kterou není nikdo jiný, než sám Kurt Cobain, vypadající jako by měl každou chvíli umřít, na invalidním vozíku. Dav najednou utichne. Z vozejčku, pomalu jako by přemáhal bolesti vstává k mikrofonu, něco zamumlá, ale najednou ztrácí nad svým tělem kontrolu a padá. Padá na tvrdou betonovou podlahu. Ticho se mění v ještě větší. Špendlík by tam bylo slyšet spadnout. Najednou vyskočí. Bere si kytaru a hrobové ticho protínají první takty g eniální skladby Aneurysm. Takovýmito a podobnými kousky se snažil Kurt zahnat svojí nejistotu z velkých koncertů.

V únoru začíná Nirvana nahrávat další album. Obsahuje více propracované texty plné negace míří přímo do hloubky, z některých čiší beznaděj i vnitřní zmatek. Samotné album se mělo původně jmenovat I Hate Myself I Wana Die, ale nahrávací společnost označila za neprodejné kvůli schizoidní atmosféře, a tak se trojice Kurt, Christ a Dave zahrabala zase ve studiu a nahrávky předělává. Toto předělané album je nazváno In Utero (v děloze) a paradoxem je, že skladba I Hate Myself I Wana Die, podle které mělo být album původně pojmenováno se na něm vůbec nevyskytuje. Původní verzi si díky nahrávací společnosti Venus můžeme poslechnout sice v horší kvalitě, ale zato nezničené zvukaři, jako In Utero Sessions (bohužel IHMIWD je na ní necelý, pod názvem „Untitled Demo“.

9. dubna hraje na benefičním koncertě, v San Franciském Cow Palace, obětem války v Bosně a Hercegovině skladbu, kterou Kurt, Chris a Dave nap sali pro tuto příležitost - Rape Me (znásilni mě). Ta zřejmě tupci nepochopena, způsobila skandál po celé Americe. 23. června Nirvana zahrála poprvé nové skladby z jejich právě příchozího alba v Roselandu, New York City během nového hudebního semináře. A konečně 21. září spatří světlo světa dlouho očekávané album In Utero. 25. září na noční živé show vstupuje Nirvana s čtvrtou postavou na jeviště. Tou osobou je Pat Smear (dříve skupina Gems). Pat přichází do skupiny jako doprovodný kytarista. Společně vyrážejí 18. října na tříměsíční „American steel tour“ po severní Americe.

Mezitím jednoho chladného pošmourného, deštivého večera (18. Listopadu) v malém sálu na Manhattanské Upper West Side, krátce po osmé, sedí 300 pozvaných hostů a členů fanklubu Nirvany v půlkruhu na malé dřevěné tribuně. Uprostřed na pódiu, mezi smutečními liliemi, osvětlené svíčkami sedí Kurt Cobain (zpěv, kytara), Chris Novoselic (baskytara, akordeon), Dave Grohl (bicí) , Pat Smear (doprovodná kytara), Lori Goldston (cello), Curt Kirkw ood (kytara), Cris Kirkwood (kytara, baskytara) . Nikdo netušil, že se tento koncert stane milníkem rockových dějin. To co se odehrálo v příští více než hodině... Každou z celkem 14 skladeb zazpíval Kurt s takovou intenzitou a pronikavou silou, že divákům běhal mráz po zádech. 16. prosince se toto Rekviem Kurta Cobaina dostalo i na stříbrné kotouče.

7. ledna Nirvana hrála naposled na svém rodném kontinentu v „Seattle Centre Area“ a 6. února odjíždí Kurt na své osudné turné po Evropě. V jeho posledních písních se snažil o odpuštěn í sám sobě. Omluvu ze skutku, který chtěl spáchat. Snažil se ať už to bylo písní All Apologies, Serve The Servants, Dumb, Very Ape nebo Pennyroyal Tea naznačit něco jako: „jsem Kurt Cobain nejsem vůbec nic, jak můžu mluvit o hodnotě života, když já sám ji vůbec neznám. Podívejte se na mě, jak vypadám dyť já mám problémy sám se sebou, nechci být nějakým idolem. Jak můžu ještě být pro někoho vzorem? Bohužel ho tato myšlenka trápila pořád víc a víc“ Praha se 11. března na pražském výstavišti Nirvany a její nebeské show nedočkala (s anděly kteří představovali naději, osud, život a smrt...).
Setkání s Courtney Love

Courtney Love byla Nirvaně před stavena na koncertu v Portlandu před deseti lety. Zařídila to její přítelkyně a basistka kapely L7 Jennífer Finchová. Courtney sdělila Davoví Grohlovi, že se jí Cobain líbí a on jí na oplátku vzkázal, že se mu líbí její pozadí. Courtney mu pak poslala červenou krabičku ve tvaru srdce. Byly v ní mušle, panenka a pokojíček pro panenky. Tato dárková soupravička se později objevila na přebalu prvního singlu z alba In Utero.

Romance

Ti dva se znovu potkali až v květnu roku 1991 na koncertu Butthole Surfers v Los Angeles. Courtney dala Cobainovi ránu do břicha a on jí kompliment oplatil. Po několik měsíců později se viděli na party v Chicagu, kterou Courtney později popsala jako „seznamovací rituál pro disfunkční jedince“. Večer skončil tím, že po sobě házeli sklenice a Cobain se sápal po jejím prádle. Ačkoli Courtney v té době chodila s Billym Corganem ze Smashing Pumpkins, vyrazila s Cobainem na turné. Netrvalo dlouho a byla z nich nerozlučná dvojice. Počátkem roku 1992, tehdy již zasnoubená Courtney Love zjistila, že je těhotná. Ještě 24. února toho samého roku byli oddáni na útesu nad Waikiki Beach na Havaji. „Kurt Cobain mě dostává,“ prohlásila novomanželka, „ale je to hajzl“. Cobaina zase Courtney okouzlila tím, že „znala svou duši“. V pořadu The Word na televizní stanici Channel 4 se nechal slyšet, že „Courtney je ta nejlepší pichna na světě“. Ten mizerný lhář...

Svár

Srovnávání jejich romance se vztahem Nancy Spungenové a Sida Viciouse se ukázala jako prorocká. První měsíce společného života byly podle slov Courtney Love jako „jeden veliký flám pro-žitý po hotelových pokojích v opojení mizerným mexickým heroinem“. Album Nevermind se v té době vyšplhalo na první mís-to amerických žebříčků a kapela Hole, v níž Courtney hrála, podepsala smlouvu na jeden milion dolarů se společností Geffen a připravovala veleúspěšné album Live Through This. Dvojice se stala terčem zájmu médií. Jeden z článku, který vyšel v srpnu 1992, dva týdny před narozením jejich dcery Frances Bean, naznačoval, že Love brala v průběhu těhotenství heroin. V důsledku tohoto obvinění bylo dítě těsně po narození na měsíc umístěno do dětského domova. Média předkládala veřejnosti dva naprosto odlišné portréty manželů Cobainových. Byl tu „Kurt 1“ básnící o „otcovství a manželské lásce“. Po něm ale následoval „Kurt II“: lítostivý, žlučovitý feťák emocionálně podpíraný svou ženou. Měla s ním stále méně a méně trpělivosti a na veřejnosti byli často viděni, jak „na sebe štěkají jako dva vzteklí psi“.


Jednoho letního večera roku 1993 byla do jejich domu v Seattlu přivolána policie. Manželé se přetahovali o Cobainovy pistole a Kurt svou ženu málem uškrtil. Prodělával rychlý heroinem zapříčiněný rozklad a Courtney začala vyhrožovat rozvodem. Začátkem března 1994 se Cobain v Římě pokusil o sebevraždu. Dva týdny po jeho návratu do Seattlu vtrhla, znovu na žádost Love, do jejich domu policie a zabavila zbraně, munici a láhev blíže nespecifikovaných léků. Brzy poté zinscenovala Courtney společně s Kurtovými přáteli drastickou „rozvodovou“ scénku, která ho měla přimět, aby se vzdal heroinu. Veškerá snaha však byla marná: 5. dubna 1994 se Kurt Cobain po týdnu osamění zastřelil. Od té doby je Courtney Love neustále obviňována ze zneužívaní své pozice rockové vdovy. Režisér Nick Broomfield ve svém nelichotivém filmovém portrétu Kurt & Courtney do-konce naznačuje, že Cobainova sebevražda byla ve skutečnosti vraždou, do níž byla Love zapletena. Pro toto divoké tvrzení ale naštěstí neexistují žádné důkazy. 1 kdyby bylo pravdou, že se Courtney svému manželovi před jeho smrtí odcizila a že dokonce upravila je-ho dopis na rozloučenou, v jejích slovech přesto zaznívá opravdová bolest. „Strašně jsem se zlobila. Snad poprvé za celý náš vztah. Nemohla jsem se se svým manželem ani rozloučit.“
Manželčina souvislost

"Všichni potřebujeme soukromí. Pokud používáte publicitu k tomu, aby vašemu životu dodala šmrnc, nemůžete očekávat, že vás v těžkých časech lidé nechají na pokoji. A drogová závislost je ve vztahu dvou lidí vetřelcem, jakousi třetí osobou. Mentálně si usurpuje jednoho z partnerů pro sebe. Ten druhý se potom cítí být odmítán." Kurt a Courtney spolu vydrželi tři roky.

Rozbory písní z alba Nevermind

Teen Spirit zní násilně - bubny jsou zjevně vystaveny divokému bušení, kytary duní mohutným přívalem stěží ovladatelné brutality a vokály jsou spíš řvané než zpívané. „Já si to o té skladbě nemyslím,“ říká Kurt. „Vůbec není tak hrubá. Pořádnej řev je jen na konci. Je tak čistá. Je dokonalou kombinací čistoty a přeslazený brakový produkce. Má jemný místa a je v ní jeden kousek, kterej se ti celou dobu přímo zavrtává do hlavy. Někomu, kdo na to není zvyklej, může připadat extrémní, ale já si spíš myslím, že je trochu naivní.“ Jedním z pozoruhodných aspektů „Teen Spirit“, pomineme - li improvizované čmáranice, bylo to, že na rozdíl od řady předešlých podobných písní z ničeho neobviňovala starší generaci. To nazančuje pocit zodpovědnosti, který tak úplně nezapadal do vžité představy o člověku, kterému je všechno fuk. I když byla „Teen Spirit“ odvážným a provokativním počinem, Kurt cítí, že překročil hranici únosnosti.

In Bloom (V květu) byla původně namířena proti diletantům z undergroundové scény, svalovcům a povrchním konzumním typům, všem těm, co se po vydání Bleach začali motat na koncertech NIRVANY. Je však zajímavé, že na masy, které se tehdy za NIRVANOU hromadně táhly, se to hodilo ještě líp. V písni se mísí obrazy plodnosti a rozkladu s refrénem o chlapci s pistolí, který si rád zpívá písničky NIRVANY, „ale neví, o čem jsou“. Dokonalou ironií je, že si melodii, která je velmi chytlavá, vlastně prozpěvují miliony lidí. Jde rovněž o přesnou charakteristiku bývalých členů kapely - Jasona Evermana, Dava Forstera a Aarona Buckharda, které hudba kapely opravdu přitahovala, ale nechápali dost dobře Kurtův a Chrisův punkrockový étos.

Come As You Are (Přijď tak, jak jsi) zní jinak než zbytek alba - má tajuplně temnou, malátnou atmosféru a ukazuje Kurtovu přeměnu z mizantropa v liberálnějšího člověka. „Unavuje mě, jak o sobě lidi navzájem vynášejí soudy a očekávají od druhejch, že budou žít podle jejich představ,“ říká Kurt. „Dělal jsem to celej život. Jsem narozenej ve znamení Ryb a pro Ryby je přirozený, že je ostatní štvou, a chtějí po nich, aby se chovali určitým způsobem, což pochopitelně neudělají, takže na ně máš pořád vztek. Přestalo mě to bavit.“ Vypravěč připouští, že si není jistý, jaký bude ten druhý, ale je ochotný ho přijmout i přes všechny rozpory. Dodává, že až se sejdou, nebude ho kritizovat - „A přísahám, že nemám pistoly.“ Pozoruhodně nádherný sentiment.

Jakmile se Breed rozjede naplno, Kurt šestkrát naříkavě zopakuje „Je mi to jedno,“ pak „Nevadí“ a nakonec „Bojím se,“ čímž toho říká o přímé souvislosti mezi apatií, nevědomostí a strachem tolik, kolik je třeba říct. „Může mi bejt ukradený, že to mám v hlavě vykradený“ je už jen zbytečnou parádou.

Název Lithium je aktualizací Marxova popisu náboženství jako „opia lidstva“. Kurt říká, že tato píseň mohla být stejně tak inspirována rodinou Jesse Reeda - jedinými fanatickými křesťany, se kterými se kdy setkal. Kurt tvrdí, že není vyhraněně protináboženský. „Vždycky jsem cítil, že by někteří lidi měli žít ve víře,“ říká. „Souhlasím s tím. Když to má někomu pomoct, je to v pořádku. A postava v téhle písni to potřebovala.“ Píseň není vyloženě autobiografická, ale je snadné všimnout si podobnosti mezi Kurtovým zoufalstvím a osamělostí, ve které se dotyčná postava nachází. Kurt oné zimy roku 1990 víru nenašel, ale našel jiný druh nirvány.
Polly vychází ze skutečné události, ke které došlo v Tacomě v červnu roku 1987. Čtrnáctiletá dívka, která se vracela z koncertu punkové kapely v Community World Theatre, byla unesena mužem jménem Gerald Friend (nemá nic splečného s Lonnem), který ji pověsil hlavou dolů na kladku u stropu svého obytného přívěsu, znásilnil a mučil ji koženým bičíkem, břitvou, horkým voskem a opalovací lampou. Dívce se později, když tankoval benzín, podařilo z auta utéct. Friend byl nakonec zatčen, usvědčen a zbytek života pravděpodobně stráví ve vězení. Jediné, co si Kurt přimyslel, byla narážka, že žena vyvázla, protože se jí podařilo násilníkovi namluvit, že se jí líbilo, co s ní dělal.

Název Territorial Pissings (Výsostné chcaní) se sice naváží do frajerského pózování, ale samotná skladba bývá často okamžikem orgíí kapely v závěru koncertu, při kterých rozbíjí nástroje. Text je v podstatě snůškou nesouvislých myšlenek, které na Kurta nějak zapůsobily. pokud jde o úvodní slova písně ("Když jsem byl vetřelec..."), přiznává se k tomu, že si vždycky namlouval, že je ve skutečnosti z vesmíru. Ta fantaskní představa, se kterou si přestal pohrávat teprve nedávno, byla taková, že je nalezencem, který se sem dostal z jiných světů. „Strašně jsem chtěl pocházet z jiný planety,“ svěřuje se Kurt. „Každou chvíli jsem si povídal se skutečnejma rodičema a skutečnou rodinou na obloze. Věděl jsem, že všude jsou vysazený tisíce dalších dětí z jinýho světa a že jsem jich už dost potkal.“ Podle Kurta tato fantazie podporovala jednu myšlenku: „To, že tu jsem, musí mít nějakej zvláštní důvod.“

Drain You (Vysát tě) je píseň o lásce. Podle Kurtovi vize představují dvě děti v písni dvě osoby, které láska přivedla do stavu naprosté nevinnosti. „Vždycky jsem si představoval dva fakany na jedný nemocniční posteli,“ říká. Text směšuje naprostou důvěru dětí a jejich narcismus - „Je mi fuk, co si myslíš / pokud se to netýká mě,“ říká jedno z nich. Jde tu však zřejmě i o vedlejší sexuální význam, zbavit někoho infekce znamená především ulehčit mu od špatných pocitů, jako když se vysaje jed z rány po kousnutí hadem. Jde o lékařské téma - píseň je plná tekutin, infekce a vitamínů - které bude dominovat dalšímu albu.

Název Lounge Act (barové číslo) vznikl následovně: „Říkali jsem si, že to zní jako song z nějakýho baru,“ vzpomíná Kurt, „jako by hrála nějaká barová kapela.“ Ale text má jiný charakter, „Ta skladba je hlavně o tom, že máte určitý představy o budoucnosti a dusíte se v nějakým vztahu a nejste schopnej dotáhnout do konce to, čeho chcete umělecky dosáhnout, protože vám stojí v cestě ta druhá osoba,“ vysvětluje Kurt. Verš „Mám jednu kamarádku, se kterou si připadám...,“ naráží na některé z Kurtových známých v Olympii a hnutí Riot Grrl, které Kurta povzbudily, aby se vzdal své mizantropie a vymanil se z toho, čemu sám říká „nihilistickej mnišskej svět“, který si vytvořil ve svém kutlochu.

Stay Away měla být bezpochyby obviněním kalvinistických kruhů v Olympii, ale v širším slova smyslu by se mohla vztahovat na jakoukoli konformní kliku - „Podívej, opice, podívej / nevím, proč bych byl raději mrtvej než skvělej.“

Část textu On A Plain popisuje přímo vznik této skladby. „Pustím se do toho beze slov,“ začíná zpívat Kurt. Verš „Už jsem to někde slyšel / ve snu, kterej si uložila do zásoby má paměť“ vysvětluje slovy: „Slyšel jsem tu pasáž v nějaký jiný písničce, ale nevzpomenu si kde. Jednou se to dozvím,“ dodává se sarkasmem v hlase, aby naznačil, že původní autor patrně vyrukuje se sporem o autorská práva. Když napsal „Ještě mám pro vás jeden zvláštní vzkaz, tím končím a můžu jít domů,“ znamenalo to, že opravdu nemají žádný význam, tak je neberte moc vážně.
Drama posledních dnů

Ráno 4. Března 1994 vyzvání v úřadovně záchranné služby v Římě telefon z hotelu Excelsior. Panikou zabarvený hlas jednoho ze zaměstnanců oznamuje operátorovi, že jeden z jejich hostů se na pokoji předávkoval prášky a je mu zapotřebí urgentní pomoci. Za pár okamžiků je ambulance na místě, doprovázena několika fotografy-paparazzi. Média se o případ zajímají z jednoduchého důvodu - v posteli leží bezvládný frontman Nirvany Kurt Cobain.

Římské peklo

Cobain dlel v italské metropoli na zotavené poté, co před třemi dny ztratil hlas a dva koncerty stávajícího evropského turné tak musely být zrušeny. Jeho manželka, vedoucí kapely Hole Courtney Love, za ním přijela zrovna včera. Usnula až pozdě k ránu a když se o několik hodin později probudila, ležel vedle ní Kurt již v hlubokém bezvědomí. Spolykal ne méně než padesát tablet Rohypnolu a spláchl je šampaňským. „Nahnula jsem se k němu a všimla si, že mu z nosu vytéká krev,“ vypověděla Courtney, „už jsem ho několikrát viděla v mizerném stavu, ale takhle ještě nikdy.“ Cobain je ihned převezen do nemocnice Umberto Primo, kde je mu vypumpován žaludek a je napojen na podpůrné přístroje, zajišťující funkci nejdůležitějších orgánů. O šest hodin později je převezen do jedné ze soukromých amerických nemocnic na kraji Říma. O další tři hodiny později nabude vědomí a na kus papíru napíše své ženě: „Vytáhni mi ty zkurvený hadičky z nosu!“ Pranic neodpovídalo tomu, že by měl Kurt Cobain vykazovat těžce depresivní či sebevražedné sklony. Aktuální album In Utero obdrželo znamenité kritiky a prodává se báječně a právě skončené americké turné bylo beznadějně vyprodané. Když v listopadu 1993 poskytl Cobain rozhovor britskému týdeníku Kerrang!, vyznal se, že se cítí skvěle, že nechal drog a objevil nový smysl života, novou motivaci - dcerku Frances Bean. „Vždycky jsem byl až chronicky depresivní, teď mi stačí vidět Frances na deset minut a duše mi pluje v oblacích, cítím se jako úplně jiný člověk.“

Jestliže závěr třiadevadesátého znamenal pro Kurta a Courtney po soukromé stránce velké plus, pak za první dva měsíce roku 1994 se všechno rapidně zhoršilo. Něco shnilého narostlo uvnitř Nirvany. Jednotliví členové se svářili o poměr na honorářích, Cobain byl obviňován, že jeho - byť logicky - největší podíl na zisku je v přímém rozporu s jeho punkovým náhledem na život. Nirvana byla rovněž vyzvána, aby na turné Lollapalooza vyjela jako druhý headliner vedle Smashing Pumpkins (garantovaný zisk činil devět milionů dolarů), ale Cobain to odmítl. Nenáviděl Billyho Corgana, který měl poměr s Courtney. Grohl i Novoselic na takto lukrativní turné pochopitelně chtěli. Jen prosba Courtney Kurta nakonec obměkčila. Cobainův zdravotní stav se však horšil. Byl opět těžce na heroinu, navíc totálně vyčerpán z nekonečného promo karuselu a před sebou obrovskou porci téměř čtyřiceti evropských koncertů v příštích dvou měsících, z čehož se mu chtělo téměř zvracet. Byl na dně.

Stmívání

Turné se však rozběhlo podle plánu 6. února 1994 úvodní lisabonskou štací. Kapela nebyla ve formě, recenze označily výkon kapely jako „naprosto šedivý.“ Vrchol nastal 3. Března v mnichovské Terminal 1, kdy Cobain odešel z pódia už po pár písničkách. Hlas vypověděl službu. Kurt se rozhodl odjet do Říma, aby se dal dohromady. Hned druhý den se předávkoval Rohypnolem.

Týden po incidentu je propuštěn z nemocnice a odlétá domů do Seattlu. Jeho hlas musí odpočívat alespoň měsíc, plných třiadvacet koncertů evropského turné je tak přebukováno. Znovu se má začínat 11. Dubna v Birminghamu, pak je v plánu Glasgow, Manchester a hned čtyři zastávky v londýnské Brixton Academy. Management kapely a firma promptně zaujímají stanovisko, že k předávkování došlo náhodou, byl to následek stresu a únavy, spojené s kombinací alkoholu a předepsaných léků. V oficiálním stanovisku se praví: „Kurt je již zcela v pořádku a těší se na turné.“

Ale Cobain není vůbec v pořádku. 18. Března volá na seattleskou policii zděšená Courtney Love, že se její manžel zavřel v koupelně s pistolí a mluví o sebevraždě. Policie posléze zkonfiskuje čtyři nelegálně držené revolvery, 25 krabic střeliva a láhev nespecifikovaných tablet. Každému již muselo být jasné, že Cobain potřebuje okamžitou a účinnou pomoc. Události příštích tragických dnů konce března a začátku dubna 1994 o tom vypovídají nadmíru jasně...
Pátek 25. března

V Seattlu probíhá setkání kapely s managementem. Přítomni jsou i Courtney Love a Dylan Carlson, blízký Kurtův přítel a frontman kapely Earth. Během rozpravy je Kurtovi navrženo, aby nastoupil na dvoutýdenní odvykací detoxikační kůru v Los Angeles, a to hned příští týden. Courtney prohlásí, že pokud se nepodřídí, nedovolí mu vídat dcerku.

Pondělí 29. března

Courtney letí do Los Angeles na promotion alba Live Through This její kapely Hole a nechává Kurta samotného v jejich seattleském domě na Lake Washington Boulevard, který si koupili v lednu za půldruhého milionu dolarů.

Středa 31. března

Cobain a Carlson navštíví krám Stan Baker Sports, kde druhý jmenovaný posléze kupuje pistoli. „Kurt chtěl, abych ji koupil já,“ vysvětloval Carlson později, „že prý mu policie všechny zabavila a že má záznam. Přísahám však, že neměl žádné sebevražedné sklony, jinak bych mu zbraň nikdy nekoupil.“ Ještě téhož dne odlétá Cobain do Los Angeles a přímo z letiště je odvezen na rehabilitační kliniku Exodus.

Sobota 2. dubna

Po pouhých dvou dnech strávených na klinice se rozhodne odejít. Odpoledne ho navštíví frontman Butthole Surfers Gibby Haynes a neidentifikovaná žena. Kurt si pak vyjde před budovu na cigaretu, opustí brány centra a zamíří na losangeleské letiště. Nejbližším letadlem se vrací domů do Seattlu.

Neděle 3. dubna

Do Seattlu přilétá v časných ranních hodinách, ale domů nejde. Staví se u své dlouholeté přítelkyně Sary Hoehn, která později vypoví, že byl v mizerné náladě.

V Los Angeles se mezitím Courtney Love dovídá, že její manžel svévolně opustil kliniku. Volá soukromému detektivovi Tomu Grantovi, jehož inzerát objevuje v tamním ekvivalentu našich Žlutých stránek, a žádá ho o pomoc. Grant se specializuje na stopování pohřešovaných osob.

Pondělí 4. dubna

Courtney vyplňuje na seattleské policii protokol o pohřešovaném Kurtovi. Události onoho večera tonou v mlhách. Cobain měl podle některých svědků prožít noc v blízkém městečku Camation s ženou, kterou mohla být jeho přítelkyně a drogová dealerka jménem Caitlin, ale chybí důkazy, byť se prý na určitém místě, kde měl Cobain pobývat, našla vykouřená krabička jeho oblíbených cigaret Winston Lights.

Úterý 5. dubna

Ačkoli dosud Cobainovo zmizení nevešlo v obecnou známost, jeho přátelé o něj začínají mít velký strach. Dle Courtneyiných instrukcí kontaktuje Grant svého místního kolegu Ernieho Bathe, který ihned rozjede intenzivní pátrací akci, včetně místních proslavených drogových doupat. Vše marno.Kurt mezitím sedí v malém pokojíku v přístavku svého domu. Někdy toho večera sepíše dopis na rozloučenou. Ten se později najde na zemi, hned vedle lahvičky s pilulkami, krabičky cigaret, peněženky a průkazu totožnosti. Kurt si přitáhne křeslo blíž k oknu, přiloží si hlaveň revolveru k hlavě a stiskne spoušť...
Středa 6. dubna

Tom Grant přilétá do Seattlu. Jak později vypoví, Courtney mu řekla - běžte, prosím vás, a zachraňte tu americkou modlu. Odpoledne se setkává s Dylanem Carlsonem. Ve třičtvrtě na deset večer a pak ještě jednou před třetí nad ránem vstupují do Cobainovy rezidence a hledají Kurta. Scéna jak z hororu. Všechno si nahrávají na kazetu, z níž je posléze slyšet, jak oba volají Kurtovo jméno a hlasy se děsivě rozléhají po opuštěném domě. Odcházejí. Dům však opuštěn není. O pokojíku v přístavku, kde mrtvý Cobain leží, nemají ani tušení.

Čtvrtek 7. dubna

LA TIMES přinášejí zprávu o tom, že Nirvana se nezúčastní turné Lollapalooza a že kapela ukončuje činnost. V poledne odváží sanitka z hotelu Peninsula zdrogovanou Courtney Love. Její stav je označen jako nikoli vážný a za pár hodin je propuštěna. Policie ji zatýká za přechovávání heroinu a krádež lékařských receptů. Je zaevidována pod svým nynějším jménem Courtney Michelle Cobain a o půl čtvrté odpoledne propuštěna na kauci deseti tisíc dolarů.

Pátek 8. dubna

Ráno v 8:45 přichází k domu na Lake Washington Boulevard elektrikář Gary Smith, aby tu podle domluvy instaloval bezpečnostní osvětlení. Když nejde nikdo otevřít, obejde dům a dostane se až k oknu malého apartmá nad garáží. Nahlédne dovnitř. Vidí siluetu dolní půlky ležícího těla v obnošených džínách a teniskách Vans. „Pak jsem si všiml revolveru. Ležel na hrudníku těla. Hlaveň mířila k bradě.“

Smith ihned volá svému šéfovi, který vyrozumí policii a Dje Martyho Reimera z místní rozhlasové stanice KXRX. Reimer si nejprve myslí, že jde o hloupý žert. Zpráva se však šíří rychlostí blesku. V 11:30 se začínají fanoušci stahovat kolem domu a v přilehlém parku Virreta. Za pár chvil jsou přítomna i média. Ještě předtím, než kdokoli oficiálně identifikuje tělo, přijíždí do domu Kurtova matka Wendy O'Connor, která jednomu reportérovi říká: „Takže odešel a vstoupil do toho stupidního klubu. Byl pohřešovaný šest dní, tušila jsem, že je mrtvý.“

Courtney přijíždí na místo později odpoledne. Krátce se zastaví i ve Viretta Parku u fanoušků, mluví s reportérkou MTV Tabithou Soren, čte pár řádek z dopisu na rozloučenou. Později je nafilmována, jak se prochází kolem jezírka v parku s dcerkou Frances Bean. Večer zve do domu několik fanoušků, kterým dává některé části z Kurtova šatníku, dokonce je dovádí i do osudného pokojíku, kde všichni pronesou krátkou buddhistickou modlitbu.

Seattleské rozhlasové stanice KXRX a KISW oznamují, že budou celou noc hrát jen písně Nirvany, telefonáty se netrhnou. „Nikdo nechtěl slyšet to, co jsme jim museli říct,“ řekl později jeden DJ, „všichni očekávali, že jim řekneme, že to není pravda.“ Ještě před půlnocí je rozhodnuto, že se hned tuto neděli uskuteční vzpomínkové shromáždění.

O několik set kilometrů dál, ve Fairfaxu ve státě Virginia, přeruší zpěvák Eddie Vedder koncert Pearl Jam a všem zprávu oznamuje. Se slzami v očích říká: „Nemyslím si, že by tu dnes byl kdokoli z nás, nebýt Kurta.“

Sobota 9. dubna

Svíčková tryzna se koná v Cobainově rodišti, v Aberdeenu. Jeden ze zakladatelů důležitého vydavatelství SubPop Bruce Pavitt si bere slovo: „Všechno, co se stalo nebo týkalo SubPopu, mělo své kořeny v tom, co se týkalo Nirvany. Měli bychom vzpomenout a uctít vše krásné a pozitivní, co nám tu Kurt zanechal.“

Neděle 10. dubna

Seattle Times přinášejí na titulní straně snímek Kurtova těla v policejním obležení. Krist Novoselic píše redakci rozhořčený dopis a označuje noviny za „senzacechtivé a bezpáteřné hyeny.“ Ve všech hudebních obchodech jsou alba Nirvany beznadějně vyprodána. „Od té doby, co zemřel John Lennon, se nám nic podobného nestalo,“ říká jeden z majitelů. Od rána se na Flag Pavilion shromažďují fanoušci. Atmosféra je neuvěřitelně skličující, lidé pálí Kurtova fota a tvoří malé modlitební hloučky. Zní Kurtovy písničky. Z reproduktorů zní pozdravy Krista Novoselica a Davea Grohla. Poté emotivně zabarvená nahrávka Courtney Love, která předčítá z Kurtova dopisu a každou chvíli citaci přerušuje rozhořčenými apely. Nemůže se s tak, jak říká, zbabělým řešením Kurtova života smířit. Shromáždění se rozchází až ráno druhého dne.
Epilog

Jak tomu v případě smrti slavných bývá, i Kurt Cobain byl po své smrti předmětem mnoha konspiračních teorií, které měly vést k objasnění jeho nečekaného skonu, objevila se spousta dokumentů a knih. Dosud však nebyl podán jediný důkaz o tom, že by se jen v náznaku mělo v celém případu jednat o něco jiného než o čistou sebevraždu. Byť tragickou, která ohromující silou dopadla na celou hudební a kulturní scénu 90. Let. Přesto by měl být Cobain uctíván spíš pro svůj umělecký přínos. Ale všechno souvisí se vším a jak napsal jeden přesmutný fanoušek: „Prázdno, které po sobě Kurt zanechal, nebude nikdy ničím vyplněno. Jeho legenda však bude žít navždy.“

Kurt's suicide note

To Boddah

Speaking from the tongue of an experienced simpletion who obviously would rather be an emascluated, infantile complain-ee. This note should be pretty easy to understand. All the warnings from the punk rock 101 courses over the years, since my first introduction to the, shall we say, ethics involved with independence and the embracement of your community has proven to be very true . I haven't felt the excitement of listening to as well as creating music along with reading and writing for too many years now. I feel guilty beyond words about about these things. For example when we're backstage and the lights go out and the manic roar of the crowd begins, it doesn't affect me the way in which it did for Freddy Mercury, who seemed to love, relish in the love and adoration from the crowd, which is something I totally admire and envy. The fact is, I can't fool you, any one of you. It simply isn't fair to you or me. The worst crime I can think of would be to rip people off by faking it and pretending as if I'm having 100% fun. Sometimes I feel as if I should have a punch-in time clock before I walk out on stage . I've tried everything within my power to appreciate it (and I do, God believeme I do, but it's not enough). I appreciate the fact that I and we have affected and entertained a lot of people. I must be one of those narcissists who only appreciate things when they're gone. I'm too sensitive. I need to be slightly numb in order to regain the enthusiasm I once had as a child. On our last 3 tours, I've had a much better appreciation for all the people I've known personally and as fans of our music, but I still can't get over the frustration, the guilt and empathy I have for everyone. There's good in all of us and I think I simply love people too much, so much that it makes me feel too fucking sad. The sad little sensitive, unappreciative, Pisces, Jesus man. Why don't you just enjoy it? I dont know! I have a goddess of a wife who sweats ambition and empathy and a daughter who reminds me too much of what I used to be , full of love and joy , kissing every person she meets because everyone is good and will do her no harm. And that terrifies me to the point where I can barely function. I can't stand the thought of Frances becoming the miserable, self-destructive, death rocker that I've become. I have it good, very good, and I'm grateful, but since the age of seven, I've become hateful towards all humans in general. Only because it seems so easy for people to get along and have empathy. Only because I love and feel sorry for people too much I guess. Thank you all from the pit of my burning, nauseous stomach for your letters and concern during the past years. I'm too much of an erratic, moody, baby! I don't have the passion anymore, and so remember, it's better to burn out then to fade away.

Peace, Love, Empathy

Kurt Cobain

Frances and courtney, I'll be at your altar.

Pleas keep going Courtney, for Frances.

For her life, which will be so much happier without me.

I LOVE YOU, I LOVE YOU!

Pro Boddah

Tento dopis píše tak trochu blázen, který by evidentně byl radši věčně si stěžujícím děckem, takže by mu mělo být dobře rozumět. Všechna varování od punk rockových harcovníků, kterých se mi dostalo od té doby, co jsem se dostal do styku s řekněme „etikou“ nezávislého života a s pohostinností vaší komunity, se ukázala být velmi pravdivá. Příliš mnoho let jsem nepocítil vzrušení z poslechu nebo skládaní hudby, čtení a psaní. Kvůli tomu se cítím nade vše vinen. Například před vstupem na scénu, když světla zhasnou a dav začne fanaticky ječet, nepůsobí to na mě, jako to působilo na Freddieho Mercuryho, který to zřejmě miloval, opájel se láskou a obdivem davu, což je něco, co hluboce obdivuji a co mu závidím. Skutečností je, že už dál nemůžu podvádět kohokoli z vás. Prostě to není fér ani pro vás ani pro mne. Nejhorší zločin, jaký si dovedu představit, je okrádat lidi tím, že předstírám, že mě to, co dělám, baví. Někdy mi připadá, že před vstupem na scénu by měly být píchačky. Dělal jsem, co bylo v mých silách, abych si vážil toho, co mám (a já si toho vážím, věřte mi, že ano, ale ne dost.) Vážím si faktu, že já, že my jsme ovlivnili a pobavili spousty lidí. Musím být jeden z těch narcisistů, co si věcí začnou vážit, až je po všem. Jsem příliš citlivý. Potřebuji být trochu lhostejný abych měl zase ten enthusiasmus, co jsem míval jako dítě. Na našich posledních 3 turné se mi dařilo daleko víc si vážit lidí, které jsem osobně znal a našich fanoušků, ale pořád nedokážu překonat tu frustraci, pocit viny a soucitu, který ke každému chovám. V každém z nás je dobro a já si prostě myslím, že miluju lidi až příliš, tak moc, že je mi z toho tak kurevsky smutno. Smutné, citlivé, nevděčné znamení Ryb, proboha.... Proč si prostě neužíváš? Nevím. Mám skvělou ženu, ve které se snoubí ambice s pochopením a dceru, která mi tolik připomíná, jaký jsem sám býval - plný lásky a radosti. Líbá každého, koho uvidí, protože všichni jsou hodní a nikdo jí neublíží. A to mne děsí, že už nemohu dál. Nemohu vystát představu, že Frances jednou bude blbě se cítící, sebedestruktivní, mrtvej rocker, jako jsem já. Mám se dobře, velmi dobře a jsem vděčný, ale od svých sedmi let jsem začal pociťovat nenávist k lidem. Jenom proto, že pro lidi je to prostě tak jednoduché přijít a domoci se soucitu. Jenom proto, že lidi miluju a je mi jich tolik líto. Děkuji vám všem za vaše dopisy a zájem během posledních let. Jsem moc excentrický a náladový člověk. Jíž nemám sil a tak si pamatujte: Je lepší shořet než vyhasnout.

Mír, lásku a porozumění

Kurt Cobain

Frances a Courtney, zůstanu na vašem oltáři.

Prosím, Courtney, jdi dál, kvůli Frances,

kvůli jejímu životu, který bude beze mne o tolik šťastnější.

Miluji tě, miluji tě.
Grantova teorie

Tom Grant je soukromej detektiv, kerýho si Courtney najala, protože prej nevěděla, kde Kurt je. Už to je trochu divný, když byl Kurt nalezen v jejich domě. Asi zapoměla, kde bydlej. Grant taky zjistil, že Kurt se s ní chtěl rozejít. Courtney prej volala kamarádce, aby jí sehnala nejlepšího právníka, kerej by z Kurta vyždímal nejvíc prachů. Courtney byla na Kurta hodně nasraná, protože nechtěl ject na Lollapalooza turné, který by mu vyneslo asi deset melounů. Taky prej nechtěl už dál nahrávat.

Když pak Grant s Kurtovým kamarádem Dylanem Carlsonem Kurta hledali, byli v ňákym jeho přívěsu, kde našli krabičku Kurtovejch oblíbenejch cigaret. Podle Granta to byla falešná stopa. Samozdřejmě ho hledali i u Cobainových doma, kde našli ňákej divnej vzkaz (pro Kurta). Kurt by nakonec nalezen v Greenhousu (jeho skrytý pokoj nad garáží), kde ho nehledali. Když pak slyšeli vo Kurtovi, zeptal se Grant Dylana, proč se do Greenhousu nekoukli. Dylan řek, že to je jenom malý pokojík. No já tam teda nebyl, ale prej to je slušně velkej pokoj. Navíc později Dylan vypovídal, že vo grýnhauzu vůbec nevěděl. To mi přišlo zajímavý. Pak je tu taky jeden týpek, kerej prohlásil, že si ho Courtney najala, aby Kurta odklidil. Prý to odmítl, ale znal jeho pravého vraha. Par dní potom ho našli mrtvýho. Prej spadnul pod vlak. Boží mlýny jsou nevyspitatelné.

Taky jsou tu informace, že byl Kurt tak zdrogovanej, že by tu zasranou bouchačku ani neuzved. Jo a asi poslední věc( už si toho moc nepamatuju) - Kurt prej dřív napsal ještě jeden dopis. Bylo to na turné v Římě a Kurt zde píše, že Courtney opustí. No a aby těch dopisů nebylo málo, tak prej Courtney našla pod svym polštářem po Kurtově smrti další dopis, kerej zase říká, že jí Kurt opouští, že jí miluje a podobný keci. Grant však prohlásil, že ten dopis neexistuje, protože celej barák (kromě Greenhousu) prohledal a koukal i pod polštáře, protože hledal drogy. A ke Kurtovu dopisu na rozloučenou Grant říká, že z něj nevyplývá, že se Kurt chce zabít. Spíše to vypadá, že odchází z hudební sceny a od své rodiny pryč. S tím naprosto souhlasím, když si to člověk pozorně přečte, vo sebevraždě ani hlásku. Navíc prej poslední řádky nepsal Kurt (fakt to vypadá, že to psalo víc lidí).

To by ke Grantovo teorii stačilo. Já už fakt nevim, co si vo tom mám myslet. Ze začátku sem Grantovi věřil, pak sem se zas přikláněl k sebevraždě (Kurtovo písně k tomu přispěly) a teď si zas myslim, že se nezabil. Čet sem totiž Come as you are (ne text písně, ale autobiografickou knihu Nirvany od Azzerata). Kurt trpěl strašnou nemocí, měl skřivenou páteř a jeho obratel, tlačil na ňákej nerv na žaludku (asi je to blbě vysvětlený, nejsem žádnej biolog), takže měl velký bolesti a prozvracel často celý den (vrcholně nechutná záležitost). Kvůli tomu taky začal brát heroin. Azzeratovi ale řekl, že by se kvůli „takový blbosti nezabil“. V dopise na rozloučenou píše, že už ho hudba nebaví a nechce „něco hrát na fanoušky“. Navíc Kurt při rozhovorech prohlásil, že na fanoušky mírně řečeno kašle. Takže si myslim, že se nezabil. What else should i say, everyone is gay. What else should i be, all apologies.
Seznam ocenění udělených Nirvaně

1991 Melody Maker's Album of the Year - Nevermind
Album roku

1991 Melody Maker's Single of the Year - Smells Like Teen Spirit
Singl roku

25.1. 1992 #1 Kerrang's Indie Metal Charts - Bleach

25.1. 1992 #1 Kerrang's Metal Charts - Nevermind

1992 Spin Magazine's Artist of the Year
Skupina roku

1992 MTV Video Music Awards: Ceny MTV

Best New Artist - Smells Like Teen Spirit
Nejlepší nováčci

Best Alternative Group - Smells Like Teen Spirit
Nejlepší alternativní skupina

1993 MTV Video Music Awards: Ceny MTV
Best Alternative Video - In Bloom
Nejlepší video

Best Art Direction
Nejlepší umělecký výtvor

1994 MTV Video Music Awards: Ceny MTV
Best Alternative Group - Heart Shaped Box
Nejlepší alternativní skupina

1994 Rolling Stone Magazine's Artist of the Year
Skupina roku

1995 Grammy's: Grammy
Best Alternative Album - Unplugged In New York
Nejlepší alternativní album

Mtv's #1 Video of All Time - Smells Like Teen Spirit
Nejlepší video všech dob

Mtv's #1 Album of All Time - Nevermind
Nejlepší album všech dob

Triple J's Top 100 of All Time - #1 Smells Like Teen Spirit
První místo v Top 100 všech dob

Massive's #1 Album - Nevermind
První místo za album Nevermind

Alternative Press #1 Album of the 90's - Nevermind
Nejlepší album devadesátých let

1998-Kerrang's most influential artist of all time
Nejvlivnější skupina všech dob

Kerrang! 100 greatest gigs of all time (published July '97)
První mezi stem nejlepších gigantů všech dob

1. Nirvana ~ The Roxy, Los Angeles August 15, 1991
The Kerrang! 100 Albums You Must Hear Before You Die - 1. Nirvana - In Utero (published January '98)
100 alb, které musíš slyšet, než zemřeš - První místo In Utero

1998-MTV's most Buzzworthiest group of all time - #1 Smells Like Teen Spirit

1999-Q Magazine's #1 single of all time - Smells Like Teen Spirit
Singl všech dob

1999-Kurt Cobain: Guitar World Magazine's Artist of the Decade
Nejlepší umělec (kytarista) posledních let

1999-Guitar World - Nevermind #1: "20 Albums of the 90's That Mattered Most"
Album devadesátých let

1999-Diamond Award: Nevermind (over 10 million copies sold award)
Cena za prodaných 10 miliónů kopií alba Nevermind

1999-Kerrang: Best Song of All Time - Smells Like Teen Spirit
Nejlepší song všech dob

1999-Rolling Stone: Artist of the Decade - Kurt Cobain
Nejlepší umělec posledních let

1999-Guiness World Book Of Records - „Most Controversial Rock Biography: Kurt & Courtney“
Nejkontroverznější život rockerů