Jeho otec Arthur Reuel Tolkien zde žil od doby, kdy se v jižní Africe objevilo zlato a diamanty , které zajišťovaly dobré vyhlídky pro bankovní zaměstnance. V Birminghamu, kde dříve bydlel takové podmínky nebyly, a tak se rozhodl pro život v jižní Africe. Arthurova snoubenka Mabel Suffieldová se za svým budoucím mužem vydala roku 1891 a 16. dubna byli oddáni v Kapském městě. Bloemfontein, který byl jejich prvním a jediným společným domovem Mabel vůbec neoslnil. V dopisech domů ho zhodnotila: „Hrozná díra, kde leda lišky dávají dobrou noc.“ Ale kvůli svému manželovi zde zůstala.
4. ledna 1892 psal Arthur Tolkien domů do Birminghamu:
Drahá maminko,
tento týden mám pro tebe dobrou zprávu. Mabel mi včera večer (3. ledna) dala krásného synáčka. Děťátko je (samozřejmě) roztomilé. Má krásné ručičky a ouška (velmi dlouhé prsty), hodně světlé vlásky, „tolkienovské“ oči a velmi zřetelně „suffiedovskou“ pusu. Bude mít první jméno „John“ po dědečkovi, dohromady asi John Ronald Reuel. Mab chce, aby se jmenoval Ronald a já chci zachovat Johna a Reuela …
Doma ho nakonec oslovovali jménem Ronald, které používali jeho příbuzní a později i manželka.
17. února 1894 Mabel porodila dalšího syna, který byl pokřtěn jako Hilary Arthur Reuel. Hilary se projevil jako zdravé dítě, kterému bloemfonteinské prostředí prospívalo, ale jeho staršímu bratrovi se tak dobře nedařilo. Horko Ronaldovu zdraví velmi škodilo, a tak Mabel v listopadu 1984 odvezla oba chlapce na pobřeží u Kapského města. Po této dovolené se začali chystat na návštěvu Anglie. Na počátku dubna 1895 odvezl parník Mabel a chlapce z jižní Afriky. Arthur byl velice zaneprázdněn s projekty, o které se zajímala jeho banka, tak říkal, že prozatím zůstane v Bloemfonteinu a do Anglie přijede o něco později. V Birminghamu se Ronaldovi zlepšil zdravotní stav. V listopadu přišla zpráva, že Arthur se zotavuje z revmatické horečky. V lednu na tom byl Arthur se zdravím stále hodně špatně a Mabel se rozhodla, že se musí vrátit a pečovat o něho. Později přišel telegram, že Arthura postihlo těžké krvácení a Mabel se musí připravit na nejhorší. Den na to, 15. února 1896 byl mrtev. Jeho tělo bylo pohřbeno na anglikánském hřbitově v Bloemfonteinu.
II. Život v Anglii
Když Mabel překonala šok, začala se porozhlížet po nějakém levném domku, který by si mohli dovolit. Byla tu otázka i o vzdělání obou chlapců. Ronald se stále setkával hlavně se Suffieldy, a když zemřel Ronaldův dědeček John Benjamin Tolkien, tak byl Ronald od Tolkienů ještě více oddálen. V létě 1896 našla Mabel dostatečně levné místo, kde by mohla s chlapci žít, a vystěhovali se z Birminghamu do malé vesničky Sarehole.