Učenější mezi nimi ovládali ovšem ještě formálnější jazyk, když to vyžadovala příležitost.
Nejsou žádné záznamy o jazyce, které by patřily jen hobitům. Za starodávna, zdá se, vždycky užívali jazyků lidí, v jejichž blízkosti nebo mezi nimiž žili. Proto rychle přejali Obecnou řeč, sotva vstoupili do Eriadoru, a v době, kdy se usídlili v Hůrce už začali zapomínat svůj dřívější jazyk. Byl to zřejmě lidský jazyk horního toku Anduiny blízký rohirskému; Statové z jihu však, zdá se, přejali před svým příchodem do Kraje jazyk spřízněný s vrchovštinou.
Za Frodova času byly ještě jisté stopy toho dění v místních slovech a jménech, z nichž mnohá připomínala ta, jež se vyskytovala v Dolu a v Rohanu. Zvláště pozoruhodná byla jména dní, měsíců a ročních období; některá další slova toho druhu byla dosud běžně užívána (jako pamnětina a pelouch, kdežto v místních jménech v Hůrce a v Kraji se dochovala mnohá další. Osobní jména hobitů byla také zvláštní a mnohá pocházela z dávných dnů.
Hobit bylo jméno, které Krajané obvykle používali pro celý svůj druh. Lidé jim říkali půlčíci a elfové Periannath. Původní význam slova hobit byl většinou zapomenut. Zdá se však, že to zpočátku bylo jméno. které Plavíni a Statové dávali Chluponohům, a že je to redukovaná podoba slova plněji dochovaného v Rohanu: holbytla "stavitel nor".
Elfové: Elfové se dávno ve starých časech rozdělili ve dvě hlavní větve: Západní elfy (Eldar) a Východní elfy. Druhého původu byla většina obyvatel Temného hvozdu i Lórienu.
Eldarský jazyk se rozvětvuje do třech skupin: quenijština,sindarština a lesní elfština. quenijština, neboli Vznešená elfština, byla dávným jazykem Eldamaru za Mořem, prvním, který byl písemně zaznamenán. Nebyla to již rodná řeč,ale dosud se užívala při obřadech a pro vysoce učené mudrosloví a písně Vznešenými elfy, kteří se vrátili jako Vyhnanci do Středozemě na konci Prvního věku.
Vydaná díla J.R.R.Tolkiena :
Slovník střední angličtiny (A Middle English Vocabulary, 1922)
Sir Gawain a Zelený rytíř (Sir Gawain and the Green Knight, 1925)
Hobit /1937/ česky 1992
Pán Prstenů /1954-55/ česky 1993
Silmarillion /1977/ česky 1992
Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě /1980/ česky 1994
Kniha ztracených pověstí I /1983/ česky 1993/94
Kniha ztracených pověstí II /1984/ česky 1993/94
Pohádky /1980/ česky 1992 (Kovář z Wootton Major /1967/, Nimralův list /1964/, Farmář Giles z Hamu /1949/, esej O pohádkách /1964/)
Příběhy z čarovné říše /téměř to samé co Pohádky plus několik nových básní / 1997
Dopisy Děda Mráze / česky 1998
Tulák Rover /1998/ česky 1999
To nejcennější od J. R. R.