Kousek odtud byla vesnice Hall Green a postupně se Ronald a Hilary spřátelili s místními dětmi. Nebylo to snadné, protože jejich měšťanská výslovnost, dlouhé vlasy a košilky se zapínáním vzadu vyvolávaly posměch.
Matka syny začala brzy vyučovat. Uměla latinsky, francouzsky a německy a dovedla malovat a hrát na klavír. Chlapci nemohli dostat lepší učitelku a ona lepšího žáka než Ronalda, který už ve čtyřech letech uměl číst a brzy se naučil i plynule psát. Jeho oblíbenými hodinami však byly jazyky. Už když se přistěhovali do Sarehole, tak ho matka seznámila s latinou, která ho ohromně nadchla. Ronald měl zvláštní nadání na jazyky. Začal se učit francouzštinu, ale ta se mu moc nelíbila. Určitě ne tak jako latina nebo angličtina. Mabel se pokoušela naučit hru na klavír, ale bezúspěšně. Ronald dostával mnoho pohádkových knížek. Nejvíce se mu zalíbila Červená kniha pohádek, protože v závěru knihy byl nejlepší příběh jaký kdy četl, pověst o Sigurdovi. V této pověsti Sigurd zabil draka Fafnira a četba o dracích ho vždy strhla. Nespokojil se s tím, že by o dracích jen četl. Když mu bylo sedm, začal tvořit o drakovi vlastní příběh. „Nepamatuji si z něj už téměř vůbec nic,“ vzpomínal.
Po manželově smrti hrálo v životě Mabel stále důležitější úlohu křesťanství. Chodila do anglikánského kostela, ale uvažovalo o tom, že se stane katoličkou. V červnu 1900 byla přijata do katolické církve. Okamžitě na ně dopadl hněv rodiny.
Na podzim 1899 jako sedmiletý skládal Ronald přijímací zkoušku na Školu krále Edwarda, kam kdysi chodil i jeho otec. Neumístil se. Rok na to skládal zkoušku znovu a prospěl, takže nastoupil ke králi Edwardovi v září 1900. Školné zaplatil jeho strýc z rodiny Tolkienových, který byl k Mabel nakloněný. Škola byla v centru Birminghamu, tak po čtyřech letech opustili domek, ve kterém byli tak šťastní a přestěhovali se do Moseley. „ Čtyři roky, “ napsal Ronald Tolkien, když se ohlížel ve stáří zpět, „ ale připadaly mi jako nejdelší část mého života a nejvíc mě formovaly. “ Ronaldovi zůstal dům v Moseley v paměti jako „děsný“. A sotva se usadili, museli se stěhovat zase. ( Dům měl být zbořen, aby uvolnil místo požární stanici. Mabel našla nedaleko vilku za nádražím King´s Heath. Ronald pořád neustále tesknil po sareholeském venkově, ale v novém domě našel jistou útěchu.
Škola krále Edwarda byla přelidněná a hlučná. Postupně si však na strkanice a hluk zvykl a zařadil se do běhu školy, i když zatím neprojevoval žádné výjimečné schopnosti. Matce se v domě nelíbilo a vyhledávala místo bohoslužeb.