Tam je už čekal nějaký pán - Muž z Měsíce. Ten přivítal oba cestující, ale Chechtal se dlouho nezdržel. Rover za chvíli zjistil, že není jediný pes na měsíci, protože Muž z Měsíce jednoho vlastnil. Psi se rychle seznámili. Dlouho se hádali kvůli jménu, neboť měsíční pes se jmenoval také Rover. Spor vyřešil Muž z Měsíce tím, že našeho Rovera pojmenoval Tulák Rover.
Měsíční pes a Tulák Rover byli zanedlouho nejlepší přátelé a stále spolu někde vyváděli. Tulákovi Roverovi se náramně líbilo, protože Muž z Měsíce mu zapůjčil křídla, se kterými se po měsíci pohyboval daleko lépe. Jednoho dne se jako každý den Roverové vypravili na daleký let, ale ten den zabloudili. Dostali se až na okraj do hor. Zalezli si do velké jeskyně, ale odtud je „vyprovodil“ bílý drak, který zde přebýval. Tulák Rover a měsíční pes letěli tak rychle, že se potom týden nemohli ani nadechnout.
Tuláka Rovera hodně zajímalo zaměstnání Muže z Měsíce. Po čase, kdy se Tulák Rover cítil dobře ho Muž z Měsíce vzal na druhou stranu měsíce, kde ještě žádný pes nebyl. Tam Tulák Rover zjistil to na čem Muž z Měsíce stále pracuje. Muž z Měsíce vytvářel sny pro lidi na Zemi a Tulák Rover se stal součástí snu malého chlapečka, kterému Rover patřil. Oba si hráli celou noc, ale chlapeček se ráno probudil a prostě z měsíce zmizel. Další dny si Roverové znovu skvěle bavili, ale Tulákovi bylo smutno po chlapečkovi.
Později znovu přilétl Chechtal a vzal s sebou i Tuláka Rovera. Tulák Rover se mohl vrátit na Zem, protože podle zpráv se Artaxerxes oženil s mořskou pannou a uchýlil se do hlubin moře. Po setkáni Psamata a Tuláka Rovera se Psamatos pokusil zlomit Artaxerxovu kletbu na štěně, ale tuto kletbu mohl zrušit pouze on.
Tak Tulákovi Roverovi nezbylo nic jiného než se vypravit do mořského království, kde Artaxerxes dělal hlavního mořského čaroděje. Chechtal pod vodou létat neuměl, tak Psamatos zavolal na svoji velrybu Uin. Ta ho vzala dolů až na samé dno. Když Rover přišel ke dveřím paláce a zaklepal, vyšel sám Artaxerxes. Přivítal ho a pejska nepustil ani ke slovu a hned se vrátil ke koncertu mořských pan, který právě sledoval. Rover se v paláci choval jako doma a nikomu
to vůbec nevadilo. Poznal zde dalšího psa, tentokrát mořského a samozřejmě se jmenoval Rover. Proto náš Rover byl zase Tulákem Roverem.
S mořským psem se Tulák Rover přátelil velmi dobře, ale ne tak jako s psem měsíčním. Rover zjistil, že plavat je snazší než létat, tak se s mořským psem toulal po mořích téměř pořád. Ale stále nezapomínal proč zde je.