Největší polský lyricko-epický básník, dramatik a publicista, představitel romantismu. Již jeho první sbírky ohlásily novou epochu v polské literatuře. Námětem poém je boj za svobodu a samostatnost rozděleného Polska, v metafyzickém faustovském dramatu zobrazil osud povstání z let 1830-31. Převážnou část života strávil mimo svou rodnou vlast - jako student se účastnil pokrokového hnutí mládeže a následně byl poslán do ruského vyhnanství, od roku 1829 pak žil v emigraci v západní Evropě. V Paříži redigoval časopis 'La Tribune des Peuples' a přednášel o slovanských literaturách, v Lausanne byl profesorem literatury antické. V době krymské války odešel do Turecka organizovat polské legie, ale podlehl choleře. Významně ovlivnil českou literaturu, byl hojně překládán.