referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Boris
Pondelok, 14. októbra 2024
Prezidenti SR
Dátum pridania: 11.07.2008 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: zaky
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 9 950
Referát vhodný pre: Základná škola Počet A4: 29.3
Priemerná známka: 3.02 Rýchle čítanie: 48m 50s
Pomalé čítanie: 73m 15s
 

Tomáš Garrigue Masaryk (7.3.1850-14.9.1937)

Tomáš Masaryk, první prezident svobodného Československa, obnovitel československé státnosti po takřka třísetletém období v područí Habsburské monarchie, přichází na svět 7. března roku 1850 v Hodoníně jako syn kočího a kuchařky. Mladý Masaryk v letech 1864-1865 pracuje jako kovářský učeň, v letech 1865-1872 pak studuje na gymnáziích v Brně a posléze ve Vídni. V letech 1872-1876 studuje Masaryk na univerzitě ve Vídni, kde na závěr studia získává titul doktora filozofie. Jeho disertační práce nese název "Podstata duše u Platóna". Následující dva roky pak Masaryk pobývá jako soukromý učitel v Lipsku, kde se setkává s mladou Američankou, Charlottou Garrigue. S ní se pak, při své první cestě do Spojených států amerických, 15. března roku 1878 žení, zároveň připojuje její příjmení ke svému, od této chvíle se pak představuje jako Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1879 se Masaryk habiltuje spisem "Sebevražda jako hromadný společenský jev moderní civilizace" - následně pak sedm semestrů přednáší na Vídeňské univerzitě jako soukromý docent.

V roce 1881 publikuje Masaryk (německy) svoji revidovanou habilitační práci o sebevraždě, česká verze pak vyjde v roce 1904 pod názvem "Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty". Následujícího roku, tedy roku 1882, je Masaryk jmenován mimořádným profesorem filozofie na nové české univerzitě v Praze, řádná profesura je mu pak udělena v lednu 1897. V roce 1883 zakládá Masaryk měsíčník "Athenaeum", časopis věnovaný kritickému pohledu a zkoumání české kultury a vědy, v roce 1885 pak publikuje Masaryk své hlavní filosofické dílo, spis "Základové konkrétné logiky: Třídění a soustava věd", o dva roky později pak vychází tento spis v rozšířené německé verzi. Léta 1886-1888 jsou v Masarykově životě zajímavá tím, že skupina vzdělanců, sdružená kolem jeho měsíčníku "Athenaeum", odhaluje, že údajně staré rukopisy (známé rukopisy zelenohorský a královédvorský, mající dokládat ranou vyspělost středověké české kultury) jsou pouhými novodobými padělky. V roce 1887 navštěvuje Masaryk Rusko, kde diskutuje s L. N. Tolstým, kterého pak navštěvuje ještě v letech 1889 a 1910, odmítá přitom Tolstého učení o neodporování zlu.

V roce 1891 je Tomáš Garrigue Masaryk zvolen do vídeňského parlamentu jako poslanec za mladočeskou stranu, k níž se připojuje jako člen skupiny tzv. "realistů" - v roce 1983 se pak poslanec Masaryk svého mandátu vzdává, důvodem je jeho nespokojenost s planým radikalismem mladočechů a s jejich vnitrostranickými půtkami. Roky 1895-1898 jsou vyplněny v Masarykově životě intenzivní tvůrčí prací, a to prací zasvěcené hlavně českým problémům - Masaryk formuluje své názory na problematiku 2.českých dějin a předkládá český politický program, představuje se přitom jako politický myslitel, jehož názory mají pevný morální a náboženský základ - Masaryk postupně publikuje spisy "Česká otázka" (1895), "Naše nynější krize" (1895), "Jan Hus" (1896), "Karel Havlíček" (1896) a "Otázka sociální" (1898). V letech 1899-1900, v období tzv. hilsneriády (období antisemitských nálad v českých zemích po dvou soudních procesech s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem, obžalovaným z vraždy dvou křesťanských dívek) vede Masaryk kampaň proti rasovým předsudkům, zvláště pak proti pověrám o židovské rituální vraždě. V roce 1900 Masaryk, společně s některými svými stoupenci ze skupiny "realistů" zakládá novou politickou stranu, nazvanou Česká strana lidová (realistická), a později přejmenovanou na stranu pokrokovou.

Masarykova strana ale nemá úspěch, v české politice má jen marginální, okrajový význam. V roce 1902 cestuje Masaryk podruhé po Spojených států, kde na univerzitě v Chicagu přednáší o české literatuře a historii a o obecných slovanských otázkách. V roce 1907 se Masaryk stává opět poslancem vídeňského parlamentu, a to za realistickou stranu, k mandátu mu též pomohou sociální demokraté. Poslancem je pak Masaryk až do počátku první světové války, celkem dvě volební období. V této době též Masaryk podniká svoji třetí cestu do Spojených států amerických, na sjezdu náboženských liberálů v Bostonu přednáší o náboženství v Rakousku, při své cestě též navštěvuje mnoho českých krajanů v řadě amerických měst. V letech 1907-1908 vede Masaryk v parlamentu akci na obranu svobody vědy - hájí rakouského vědce profesora Ludwiga Wahrmunda, pronásledovaného za přednášku o rozporech mezi vědou a církevní doktrínou. Mezi lety 1909-1911 Masaryk velmi ostře kritizuje, zejména po anexi Bosny a Hercegoviny, zahraniční politiku Rakouska-Uherska, zvláště jeho alianci s Německem - Masaryk též velmi srdnatě hájí jižní Slovany, obžalované z velezrady v procesu v Záhřebu. V roce 1913 publikuje Masaryk (německy) první dva díly svého rozsáhlého spisu "Rusko a Evropa" (pozn. třetí díl, a to v anglickém vydání, vyjde poprvé až v roce 1967).

 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Súvisiace linky
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.