Jeho dílo už je v podstatě předzvěstí zániku jedné epochy, znakem rozpadu a vyčerpanosti karolínského dramatu. A přece kromě tragédie Zlomené srdce (The Broken Heart, 1629) vytvořil Ford minimálně jedno mistrovské dílo – hru Škoda, že je děvka (‘Tis Pity she‘s a Whore, tiskem 1633). Tematickou vyčerpanost alžbětinského dramatu zde překonává odvážnou volbou tématu incestní lásky. Popisuje vášnivý vztah sourozenců Annabely a Giovanniho. Když Annabela zjistí, že se svým bratrem čeká dítě, rozhodne se provdat za jednoho ze svých nápadníků. Giovanní však ve snaze zabránit pomstě zabíjí svou sestru, jejího manžela i sebe. Ford nikde incestní lásku neobhajuje, ale aspoň částečným ospravedlněním se stává tragická velikost vášně obou milenců. Fordovy hry zobrazují už nemilosrdně rozpad alžbětinského kosmu – zlo, bránící lásce obou milenců, jež s čtyřicet let předtím v Shakespearově Romeovi a Julii působilo jako porušení věčného řádu, už ve Fordových dramatech působí zcela nerušeně – doba „vymknutá z kloubů“, už se vlastní zvrácenosti smějíc.

Fordovým dílem se náš výklad uzavírá. „Slavná“ scéna ze hry Škoda, že je děvka, v níž Giovanní vstoupí s Annabeliným srdcem na dýce, upomene na podobné scény o půlstoletí dříve v Shakespearově Titu Andronikovi. Co tam působilo jako snaha nalákat atraktivní podívanou lidové publiku, je zde znakem dekadence, vyčerpanosti a snahy o senzačnost – vše to jsou typické znaky konce jedné umělecké epochy. Neboť každá nová epocha má svůj počátek, vrchol a rozpad…



Poznámky



Shakespeare



1) William Shakespeare: Sen noci svatojánské, program k inscenaci ND, Praha 1996, str. 45

2) Op. Cit., str. 42

3) Zdeněk Stříbrný: Dějiny anglické literatury 1, Academia, Praha 1987, str. 168

4) Robert Barnard: Stručné dějiny anglické literatury, Brána, Praha 1997, str. 31

5) Již před léty navrhoval E. A. Saudek změnu titulu na veselohernější a výstižnější Jak zkrotit saň, sám však byl nakonec nucen respektovat zavedený úzus, což svědčí o tom, že vžitý názor je již asi nezměnitelný.

6) Toto téma podrobně zkoumá C.L.Barber: Shakespeare‘s Festive Comedy, Princeton University Press, 1959

7) Vladimír Just: Vítězství karnevalu, Literární noviny č.9, 3.3.1999, str.12

8) Martin Hilský: Text a kontext in: William Shakespeare: Sen noci svatojánské, program k inscenaci ND, Praha 1996, str.12 – 26

9) Romantizující inscenace 19.století většino tuto stránku textu pomíjely a předváděly Sen (slovy Jana Kotta) jako „pohádku bratří Grimmů“. Teprve ve 20.století dochází k zásadní proměně.