Lasica spoléhá na Satinského, Voskovec měl Wericha (a naopak); Markovič se stále méně může opírat o stále obecnější, a tudíž „agitačnější" texty Štraserových písní, a jeho pořad jiskří nad spolehlivou úroveň průvodcovu logicky jen natolik, do jaké míry jsou podobných záření schopni Markovičovi hosté. Někdy to vyhlíží, že přebráno a vyčerpáno jest; a bylo by tristní, kdyby měl osamělý profesionál se svými chytrými improvizacemi troskotat na nedostatku rovnocenných osobností. .