Největší český literární kritik, publicista, prozaik, symbolistní básník, dramatik a esejista, profesor na pražské Univerzitě Karlově (ačkoli sám nedokončil právnickou fakultu). Spoluautor manifestu 'České moderny'. Stal se nezávislým spisovatelem, od roku 1925 vydával časopis 'Tvorba', o tři roky později založil 'Šaldův zápisník'. Psal eseje věnované Dantovi, Shakespearovi, Rimbaudovi, Máchovi a Sovovi. Uvedl k nám nové (zejména francouzské a anglické) kritické metody, které dále rozvíjel. Ovlivňoval vývoj českého písemnictví a kulturního života své doby. Dokázal předvídat vývoj uměleckých směrů, který ztotožnil s předjímáním budoucnosti a duchovního pokroku společnosti.