referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
1.sviatok vianočný
Streda, 25. decembra 2024
Jean-Paul Sartre životopis
Dátum pridania: 30.11.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: neuvedeny
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 544
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 2
Priemerná známka: 2.96 Rýchle čítanie: 3m 20s
Pomalé čítanie: 5m 0s
 
Levicově orientovaný francouzský filosof, spisovatel, dramatik a esejista. Středoškolský profesor, hlavní představitel ateistického existencialismu. Podněty ze studia fenomenologie (Husserl, Scheler, Jaspers a Heidegger) využil v práci o transcendenci lidského ega a v teorii emocí. Vyjadřoval pocity člověka vykořeněného ze společnosti a bojujícího proti pocitům úzkosti a beznaděje. Ve svých románech se zabýval hledáním osobní svobody člověka a sociálně spravedlivé společnosti. Jeho filosofický koncept je dualistický - na jedné straně je vědomí, které ví o sobě, vztahuje se ke svému bytí a tímto vztahem překračuje svou danost, vůči svému bytí je svobodné, je bytím pro sebe (odtud Sartrova teze o tom, že v případě člověka existence předchází esenci, člověk žije tím, čím ještě není, a je sám sobě neustálým projektem) a je s to klást otázku po bytí. Proti vědomí stojí věcné bytí, které Sartre charakterizuje jako bytí v sobě (je pouze tím, čím jest). Jednání člověka není předem determinováno, je pouze vázáno na jeho situaci, kterou však svým jednáním mění (člověk je tím, čím ještě není, je existencí v možnostech, svobodou, jejíž tíži musí nést, je ke své svobodě "odsouzen"). Zaujímal kritický postoj k imperialistické společnosti, kolonialismu, rasismu a politickým poměrům v tzv. "kapitalistických" státech. Po vystudování 'Ecole Normale Supérieure' učil na několika gymnáziích v různých částech Francie. Během II. světové války se dostal na devět měsíců do válečného zajetí, v roce 1941 se připojil k hnutí odporu. Spolu se svou dlouholetou přítelkyní Simonou de Beauvoirovou založil v roce 1945 časopis 'Les Temps Modernes' a řídil jej až do své smrti. Po válce se stal členem komunistické strany, v roce 1956 z ní však na protest proti sovětské intervenci v Maďarsku vystoupil. Podnikl značné množství cest (mj. do Sovětského svazu, Spojených států, Číny a Kuby, přednášel i v Praze) a angažoval se v mnoha politických i sociálních problémech (alžírská a vietnamská válka, studentské hnutí v roce 1968). V roce 1964 byla Sartrovi udělena Nobelova cena za literaturu, ten ji však odmítl přijmout. Zemřel v Paříži.
 
   1  |  2  |  3    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.