Uruguayský básník, romanopisec a dramatik vyniknuvší sugestivní, zneklidňující obrazotvorností, zakladatel moderní hispanoamerické povídky. Také novinář, středoškolský profesor, fotograf, filmař, diplomat a farmář. Ve vlastním časopise 'Revista del Salto' propagoval nové umělecké a myšlenkové směry. Po nešťastném výstřelu, kterým usmrtil svého přítele, odešel v roce 1902 do Argentiny, kde spolupracoval s významným časopisem 'Caras y Caretas'. Hlavními motivy jeho tvorby je zachycení boje člověka v extrémních situacích a (jemu blízké) téma smrti, především smrti tragické, násilné, náhlé, která nečekaně a zákeřně přepadně člověka ve chvíli plného zaujetí životem. Povídkám je společná i výrazová úspornost, dramatická zkratka a působivé zakončení. Byl přesvědčen, že dítěti nemají být skrývány temné a odpudivé stránky života, protože jim pak v dospělosti nedokáže čelit. Jeho otec tragicky zahynul při lovu, nový otčím byl stižen mozkovou mrtvicí a roku 1896 se zastřelil a jeho žena Ana María spáchala sebevraždu v roce 1915. Po operaci a následném zjištění, že trpí rakovinou, vzal si v Buenos Aires život i sám Quiroga.