Jako první zaútočil Kazimír na Ratibořsko, byl však tvrdým protiúderem, který vedl sám Jan odražen a pronásledováni až před Krakov. Útoku uherského krále předešel Karel v září diplomatickým jednáním v Bánské Bystrici. o tento obrat se postaral sám Ludvík Bavor tím, že své spojence místo slibovaného útoku na šumavskou hranici nechal na holičkách. 27. září 1345 byl zavražděn odbojnými sedláky Ludvíkův švagr Vilém. Na zprávu o Vilémově smrti opustil Jan ihned Čechy, neboť šlo o věc, která se týkala i hrabství lucemburského. Ponechal v zemi Karla vybaveného tentokrát poprvé plnými mocemi. V lednu1346 poslal papež nové pozvání obou Lucemburků do Avignonu. S tímto vzkazem přijel v únoru 1346 král Jan do Čech. V březnu 1346 schůzka Karla s Baldninem v Treviru. V dubnu se Jan s Karlem dostali do Avignonu. Na zelený čtvrtek 13. dubna 1346 byl nad Ludvíkem vynesen konečný ortel vyhození z církve, kurfiřti mohli přistoupit k volbě nového římského krále. 22. dubna 1346 na slavnostní veřejné konzistoři za přítomnosti dvanácti kardinálů složil Jan s Karlem přísežné sliby. Bylo to třeba už proto, že část kardinálského kolegia s Karlovou kandidaturou nesouhlasila. Body 1-8 tvořily obsah slavnostní přísahy obou Lucemburků, přičemž král Jan se zavazoval působit na svého syna, aby je dodržel. Body 9-13 obsahovaly zvláštní přísahy Karlovy a dotýkaly se také aktuální situace. Po složení přísežného slibu se mohlo přikročit k akci. 28. dubna vyzval papež kurfiřty, aby opustili Ludvíka Bavora a zvolili nového římského krále, jak k tomu budou vyzváni mohučským arcibiskupem. Papež označil vhodného kandidáta Karla. I tentokrát byl pobyt v Avignonu spojen s udělením dalších milostí pro členy královské rodiny i pro její chráněnce. 9. května 1346 byla vydána listina, v níž se povoluje pražskému arcibiskupství založit v Čechách klášter pro mnichy sloužící bohoslužbu ve slovanském liturgickém jazyce (klášter založen 1347). Před polovinou května Jan a Karel opouští Avignon, Karel odcestoval do Treviru. V listině z 22. května 1346 vydání v tomto městě plně vyhověl požadavkům arcibiskupovým. 20. května se mohučský arcibiskup Gerlad ujal své úlohy a svolal do Rhensu na 11. července kurfiřty k volbě. Karel byl zvolen jednomyslně římským králem. Zatímco Karel vyčkával (s otcem) v Treviru datum korunovace, nečekaný obrat války anglicko-francouzské vážně ohrozil jeho postavení. Lucemburkové se rozhodli vyhovět žádosti o odsunutí korunovace a po boku francouzského krále šli do boje proti Anglii. Do hlavního stanu dorazili 13. srpna. Obě vojska se setkala u vesnice Kresčak. Zde se Angličané 26.