Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Karel IV. životopis
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | robo13 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 12 777 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 47 |
Priemerná známka: | 2.93 | Rýchle čítanie: | 78m 20s |
Pomalé čítanie: | 117m 30s |
V Karlův prospěch zasáhla šťastná náhoda, ozbrojený králův houf dostal ještě na cestě mezi Tachovem a Domažlicemi zprávu, že 11. října zemřel náhle Ludvík Bavor. To změnilo situaci, Karel přestal být proti králem, bylo třeba chopit se příležitosti. S vojskem odjel k Řeznu, město zachovávalo neutrální postoj, takže mu otevřelo své brány. Dlouho se však nezdržel a odtáhl k Norimberku, 31. října se tohoto města zmocnil. Získal tak důležité říšské město a mohl se uchýlit k vyjednávání diplomatickou cestou, v tom mu byl oporou Rudolf Saský. Jednání byla úspěšná, takže se počátkem prosince mohl vypravit do Štrasburku a odtud do Basileje, kde hodlal strávit vánoce. Poté z Basileje odjíždí, spěchá zajistit důležitá města na Rýnu, zejména Špýr, Worms a Mohuč. nedal se zlákat do bojů vzplanuvších v Porýní a rozhodl se vrátit do Čech a vládu v říši ponechal opět v rukou trevírského arcibiskupa Balduina. Koncem února, po krátkém pobytu v Norimberku se Karel objevil v Praze. Jaro a léto roku 1348 byly dobou přímo horečné Karlovy státnické činnosti. 8. března 1348 zakládá Nové Město pražské. 7. dubna byly vydány základní státoprávní listiny a základní listiny pražské univerzity. Tím vyvrcholilo úsilí, jímž byly české země se svým širokým zázemím včleněny do osnovy tradičních investicí kulturní Evropy. Karel se stal zakladatelem tradice císařských fundací, nikdo před ním ani po něm nezaložil tolik univerzit jako on. Po Praze vydal zakládací nebo činnost obnovující listiny ještě devíti univerzitám (Cividale, Arezzo, Perugie, Siena, Pavie, Florencie, Ženeva, Orange a Luccu). Symbolickým aktem uzavírající řadu dokumentů z roku 1348 bylo položení základního kamene k novému hradu Karlštejn 10. června 1348. Květen a červen strávil na Moravě, kdy dohlížel i na úpravy zemského sousedství, až do poloviny září se věnoval dalšímu upevňování vlády v českém království a diplomatickému posilování svého postavení v říši. 27. července dochází ke schůzce v Pasově k urovnání stavu ve městě Norimberk. Cestou do Prahy ho zastihla zpráva: 1. srpna1348 zemřela v Praze jeho choť Blanka z Valois. Skončilo tak první, formálně nejdelší Karlovo manželství, požehnané dvěma dcerami (Markétou a Kateřinou). Nezdar pasovské schůzky přiměl Karla k tažení do Braniborska. 5. září 1348 se Karel rozhodl získat říšský trůn osobním jednáním v Budyšíně. Měl úspěch a Wattinové se podřídili lucemburské hegemonii. O podmínkách, za nichž byla dohoda uzavřena toho příliš nevíme. Po skončení výpravy 7. listopadu, zamířil do Vratslavi, kde jej mohli poprvé přivítat jako svého krále.