Symbolizoval trvání říšské vlády v severní Itálii a podle tradice mělo její přijetí předcházet císařské korunovaci v Římě. Byla to třetí koruna, jíž se Karel mohl honosit. Nedlouho po milánské korunovaci se vydal přes zasněžené Apeniny, zastavil se v Terenzu a 18. ledna 1355 s velkou slávou vkročil do Pisy. V Pise hodlal počkat na papežského legáta pověřeného korunovací i na ozbrojené oddíly z říše a českého království. Během února začaly přicházet do Pisy první posily. Počet branných sil z českých korunních zemí se odhaduje asi na 1000 jezdců. 8. února 1355 vjela do Pisy i královna Anna, doprovázena pražským arcibiskupem a dostavily se i kontingenty italských spojenců, takže celkový počet vojska vzrostl na 4000 jezdců. Karel rozvinul v Pise skvělý dvůr, který přilákal mnoho významných osobností italského života. 12. března 1355 přijel do Pisy i kardinál - legát Piere de Colombiers. Karel zanechal v Pise jako svého místodržícího augšpurského biskupa Markvarta z Randegu a vytáhl 22. března do Sieny. Zde přenechal neklidné město správě arcibiskupa Arnošta a 28. března 1355 se vydal v doprovodu své ženy a papežského legáta na pochod k Římu. Na Zelený čtvrtek 2. dubna 1355, když stanul na Monte Mario, měl už Věčné město v dohledu. Podle přísah složených roku 1346 zde však svůj průvod zastavil: směl pobýt v Římě jen jeden den, den korunovace. V přestrojení za poutníka vstoupil do Říma a celý Velký pátek a Bílou sobotu se věnoval návštěvě hlavních římských bazilik. Před rozedněním na Boží hod velikonoční 5. dubna 1355, v den korunovace se vrátil ke svému vojsku. Odtud pak tradiční cestou římských císařů branou Porta Collina poblíž andělského hradu vjel s veškerou nádherou, oděn do purpurového korunovačního pláště, spolu s královnou Annou do Věčného města. V bazilice sv. Petra proběhla císařská korunovace Karla a Anny Svídnické. Ještě před západem slunce se Karel, pamětliv přísahy, kterou dal papeži, zvedl od stolu, odložil purpurový plášť, nasedl na koně a vyjel s mohutným doprovodem starobylou branou Porta Triburtina z Říma do blízkého kláštera San Lorenzo fuori le Mura. Brzy na to opustila Řím s celým doprovodem i císařovna. Do kláštera se s císařskými manželi přijel rozloučit a domluvit si s nimi setkání v Sieně i papežský legát. Mezi četnými listinami, které nesou datum 5. dubna 1355, představovaly pouze dvě skutečný politický akt a ten se týkal českého státu. Šlo o dvě inkorporační listiny pro novou korunní zemi - Českou Falc- zpečetění zlatou bulou.