července přijetí smlouvy o přijímání slibu věrnosti šlechty a měst v Berlíně v zastoupení Václava. Obrat ve vývoji středoevropské politiky zapůsobil i na poměry v Itálii. V Krakově se Rudolf podřídil smírčímu výroku, který 12. prosince vynesli Kazimír a Bolek Svídnický, podle něhož měly obě sporné strany ukončit nepřátelství a nadále žít na věčné časy v pokoji. O úspěšné zakončení úmluv s Habsburky se vedle papežského nuncia zasloužila i vyjednavačská schopnost Karlovy dcery Kateřiny, Rudolfovy manželky. Počátkem února 1364 byla sjednána mírová smlouva, na mírovou smlouvu navazovala smlouva o vzájemném dědickém nápadu Lucemburků a Habsburků. Po dojednání úmluvum s Habsburky bylo třeba splnit do všech důsledků i nedávné přísliby ve věci braniborského dědictví. Stalo se tak po Velikonocích roku 1364 v Pirně a o něco později v Budyšíně. Současně byla potvrzena starší dohoda o tom, že Otovou manželkou se stane Karlova dcera Eliška. Eliščino zasnoubení bylo slaveno 30. dubna 1364 v Budyšíně.

Velkou ztrátou pro Karla bylo úmrtí pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic 30. června 1364. Jeho nástupcem byl zvolen Jan Očko z Vlašimi. V srpnu 1364 přijíždí do Prahy kyperský král Petr z Lusiguanu, který se v Praze zdržel tři týdny, poté odjel s Karlem do Krakova na Kongres králů. Po návratu z Krakova 21. října se Karel zdržel v Praze jen krátce. Poté se vydal 29. října 1364 na jednání v Dolní Lužici. Před polovinou prosince 1364 se vrátil do Prahy. Na počátku roku 1365 došlo k několika událostem: 12. ledna nový arcibiskup Jan Očko z Vlašimi vysvětil pražské katedrále hlavní oltář sv. Víta a v chóru mansionářů oltář Panny Marie. 9. února za Karlovy účasti, vysvětil arcibiskup kapli sv. Kříže na Karlštejně. někdy po 7. dubnu 1365 nastoupil dlouhou cestu, kterou připravoval několik měsíců, cestu do Avignonu. 21. května 1365 stanul průvod u papežského hradu Paunsorgie poblíž Avignonu. 22. května 1365 se Karel vydal v doprovodu kardinála - biskupa Gui de Bologne a kardinála Gila Albornoze k papežskému sídlu. 23. května následovaly soukromé porady, jejichž obsah není znám. Po Svatodušních svátcích odjel Karel do Arles, kde jej 4. června místní arcibiskupa korunoval na krále arelatského. Byla to již pátá koruna, která spočinula na Karlově hlavě. Poté opět pokračovaly závěrečné porady s papežem v Avignonu. 9. června 1365 opustil Karel s doprovodem Avignon. Přes určité potíže, které ho zastihly ve Štrasburku se 23. srpna vrací do Prahy. Uvítání bylo slavné.