V říjnu 1371 uzavřel v Pirně příměří s Otou Braniborským a Fridrichem Bavorským. Z Pirny odcestoval do Budyšína, na sklonku roku 1371 jej zastihujeme ve Vratislavi. 20. února 1372 dojednal sňatek druhorozeného syna Zikmunda s druhorozenou dcerou Ludvíka Marií. 13. března 1372 přišel na svět pátý Karlův syn, který dostal jméno Karel. Panovník se vrátil v polovině března do Prahy, kde se hodlal zdržet jen krátce. Kolem 20. dubna 1372 odcestoval do Lucemburska. Císař měl zatím jedinou starost, vyřešit postavení svého bratra. 20. května 1372 se sešel s kurfiřty v Mohuči. Do Lucemburska přijel před 14. červnem, kde se dlouho nezdržel a pokračoval do Cách. Teprve po řadě jednání se mu kolem 21. června 1372 podařilo bratra vysvobodit. 25. června 1372 nastoupil Karel zpáteční cestu přes Mohuč. 2. srpna dorazil do Prahy a pobýval střídavě na Karlštejně- strávil zde celý srpen a valnou většinou část září. 4. října se Karel sešel s uherským králem Ludvíkem na moravsko-uherských hranicích. Poté odjel do Pirny, kde byla 26. listopadu 1372 uzavřena mírová smlouva s Wettiny. Po skončení těchto jednání v Pirně odjel Karel do nedávno získaného města Muleberka na Labi, zde se zdržel do února 1373. V polovině dubna 1373 se přes Budyšín a Žitavu vrátil do Prahy. 5. června 1373 se znovu rozhořela braniborská válka, Karel, který od konce dubna opět pobýval v Mulberku a v červnu pak v Luckau, očekával hlavně pomoc lužických měst. 10. července 1373 obléhá Karlovo vojsko Frankfurt nad Odrou. 24. července zemřel císařův pátý syn Karel. 15. srpna 1373 uzavřeli mír Wittelsbachové s císařem, listiny byly vydány 18. srpna 1373. 4. září umírá dcera Eliška, manželka Albrechta III. Rakouského. 29. září 1373 se králi narodila dcera Markéta. Koncem září se Karel vrací do Prahy. 2. října 1373 bylo uděleno Branibor v léno Karlovým synům, Václavovi, Zikmundovi a Janovi: Na počátku roku 1374 Karel odjíždí do Branibor, zde pobýval do konce srpna. V březnu a dubnu přijímal sliby věrnosti v Berlíně. 17. května 1374 dojednán i landfrýd se severovýchodními sousedy Braniborska. 28. května se konalo v lužickém Gubinu shromáždění českých a braniborských stavů. Někdy po 10. červnu 1374 se celý dvůr přemístil do Taugermunde a setrval zde až do poloviny srpna. 29. června 1374 bylo vyhlášeno státoprávní postavení Braniborska. Kolem 20. srpna 1374 se Karel vrátil do Prahy, v polovině září nastoupil s Václavem cestu do říše tam se zdržel do poloviny prosince.