Po objevení tohoto základního principu se ještě mnoho měsíců zabýval složitými a zdlouhavými výpočty, aby se přesvědčil, zda jeho teorie odpovídá Tychovým pozorováním. Teprve až v r. 1609 vydává své dva první zákony v díle Astronomia nova (Nová astronomie). První z nich konstatuje, že se každá planeta pohybuje kolem Slunce po eliptické oběžné dráze a Slunce je uprostřed. Druhý zákon konstatuje, že plochy opsané průvodičem jsou za stejnou dobu stejné. O deset let později Kepler uveřejnil svůj třetí zákon: čím dál je planeta od Slunce, tím déle trvá, než je oběhne, přičemž druhá mocnina doby oběhu je rovna třetí mocnině vzdálenosti od Slunce.

Keplerovy zákony podávají v podstatě úplný a správný popis pohybu planet kolem Slunce, a tím vyřešily jeden ze základních problémů astronomie, jehož rozluštění unikalo i takovým géniům, jako byli Koperník a Galileo Galilei. Kepler sice nevysvětlil, proč se planety pohybují po oběžných dráhách tak, jak se pohybují,ale tento problém vyřešil o pár desetiletí později Isaac Newton, přičemž Keplerovy zákony byly důležitým podkladem pro Newtonovu hypotézy.

Vzhledem k významu Keplerových výsledků je překvapující, že je zpočátku takřka nikdo nebral na vědomí, dokonce ani tak velký vědec jako Keplerův přítel Galileo. Ale Keplerovi nevadilo ,že jeho výsledky jiní vědci nebrali na vědomí a věřil, že v budoucnu vědecký svět plně docení Keplerovy objevy.A opravdu v průběhu pár desítek let,začal být význam Keplerova díla vědeckému světu zřejmý. Jeho práce Úvod Kopernické astronomie (epitome astronomiae Copernicanae ) se stalo jedním z nejrozšířenějších a nejuznávanějších vědeckých pojednáních o astronomii Evropy, která značnou měrou přispěla k výrobě prvních teleskopových čoček. Tato práce obsahovala výklady objevů Novy. Keplerův osobní příspěvek k rozvoji astronomie se skoro dá přirovnat ke Koperníkovu. V jistém směru byly Keplerovy výsledky ještě impozantnější. Jeho dílo je totiž naprosto originální a Kepler se potýkal s náročnými matematickými výpočty, a to bez jakýchkoliv technických pomůcek, které by jeho práci usnadnily.

Johanes Kepler zemřel v roce 1630 v bavorském Řezně. Jeho zákony pohybu planet se ukázaly jako trvalejší pomník než jeho náhrobek, který byl zničen za třicetileté války.

Použitá literatura :
Encyklopedie lidstva
Elektronická Encyklopedie nejvýznamnějších osobností lidských dějin.


--------------------------------------------------------------------------------.