Avšak Fuldské letopisy jsou velice jednostrnně, profranský, zaměřeny a tím pádem se musí nahlížet na informace, v nich obsažené, opatrně, neboť tyto letopisy sice píší o úspěchu francké výpravy proti Moravě, avšak remešský arcibiskup Hinkmar v Bertiniánských letopisech k roku 869, které byly nezávislé na moci Ludvíka Němce, píše , že výprava nebyla úspěšná a že to byl právě Ludvík Němec kdo byl nucen žádat o mír, neboť píše, že král Ludvík se postaral, aby z jakési podmínky dosáhl u Vinidů mír a k jeho potvrzení určil své syny s markrabími (hrabaty) jejich zemí k potvrzení tohoto. L.E.Havlík se domnívá, že je možné, že Karlomann, Karel a hrabata Wilihelm a Engilšalk byli vysláni na Moravu uzavřít mír s Rostislavem, ale zároveň jednat se Svatoplukem o jeho případném nástupnictví na moravský trůn, čímž vlastně měl být sledován původní záměr - oslabení Moravanů, jinými slovy co se nepodařilo vojensky, to se mělo uskutečnit pomocí diplomacie. I tato varianta se zdá být pravděpodobná, jelikož Rostislav se rozhodl dát Svatopluka zardousit, což se dá předpokládat spíše v případě, že by se dozvěděl o tajném jednání Svatopluka s Franky o jeho nástupu na moravský trůn, než o jeho separátní mírové smlouvě, navíc vynucené ještě vojenskou okupací. Snaha odstranit nebezpečného soka byla oboustranná, i když je možné, že po té co se Svatopluk dozvěděl o tom, že ho chce Rostislav zlikvidovat (tím pádem, že pokud bude Rostislav mocen a schopen, si již nikdy nebude moci být jist životem), musel podniknout všechna opatření ke své záchraně, to jest definitivně zlikvidovat Rostislava. Rostislav se tedy rozhodl dát Svatopluka zardousit, k čemuž mělo dojít na hostně, na kterou byl Svatopluk pozván, někdy kolem roku 870. Svatopluk však předstíral lov se sokoly a Rostislav upadl sám do léčky, když se rozhodl ho přepadnout na tomto lovu. Byl Svatoplukem sám zajat a vydán Karlomannovi a ten ho předal svému otci Ludvíkovi. Na říšském sněmu v Řezně byl jako úhlavní nepřítel říše odsouzen k smrti, ale král Ludvík mu udělil “milost”. Byl tedy “pouze” oslepen a uvězněn v jakémsi bavorském klášteře, čím o něm mizí veškeré zprávy. V téže době byl bavorskými biskupy zajat i Metoděj, když se vracel coby nově ustanovený panonský arcibiskup z Říma na Moravu. Jeho ustanovení arcibiskupem, zvláště v bohaté Panonii, právem salcburský arcibiskup považoval za nevhodný konkurenční zásah do svých pravomocí. Metoděj byl posléze souzen bavorskými biskupy na soudě, kterému předsedal Ludvík Němec, ke konfinaci ve Švábsku. Tento soud byl však v rozporu s kanonickým právem. Svatopluk zřejmě neodhadl situaci a očekával, že bude Franky ustanoven, po té co jim vydal Rostislava, panovníkem Moravy, jak se zřejmě již dříve dohodl s Karlomannem při podpisu mírové smlouvy v roce 869. Avšak vypadá to tak, že se Frankové rozhodli Moravu úplně pacifikovat a vojensky jí obsadili a bez většího odporu též obsadili všechna velká opevněná centra a zmocnili se i moravského “královského” pokladu.