Boleslav I. - ukrutný


Jako druhorozený syn českého knížete Vratislava I. a Drahomíry obdržel patrně již v mládí úděl ve středních Čechách, kde si postavil hrad, nazvaný po něm Boleslav. Byl velmi ambiciózní. Zřejmě pod vlivem své matky Drahomíry byl rozhodným odpůrcem způsobu vlády svého bratra Václava. To jej přivedlo až k zosnování spiknutí proti Václavovi, které vyústilo v jeho zavraždění na Boleslavově hradě. Následovalo obsazení Pražského hradu a mocenský převrat v zemi, kdy byli pronásledováni Václavovi nejbližší rádcové a důvěrníci, a snad i jeho rodina. Vyhnáni byli rovněž mnozí kněží. Na druhé straně to byl právě Boleslav, kdo dal podnět k přenesení Václavova těla do Prahy a k jeho uložení do kostela sv. Víta. Jako český kníže si Boleslav počínal neobyčejně zdatně, je považován za jednoho z nejúspěšnějších panovníků. Značné úsilí vynaložil na posílení panovnické moci a dovršil budování pokročilejšího typu státu. Za jeho vlády byla vytvářena hradská soustava jakožto opora knížecí správy.
Boleslav podstatně rozšířil území přemyslovského státu; k svému knížectví připojil Moravu, patřil k němu i Krakov. Své sídlo na Pražském hradě nechal nově postavit z kamene, podobně tomu bylo i na hradě Boleslavi. Jako první z českých knížat dal razit stříbrné mince ,denáry. Zavedl "daň z míru" jakožto pevný poplatek odváděný panovníkovi. Nepřátelství s říší v letech 936-950 neznamenalo vnitřní ohrožení suverenity knížete. Až roku 950 se císař Ota I. vypravil do Čech a obléháním (patrně) boleslavského hradu obnovil lenní závislost českého knížete. Na straně Otově se pak Boleslav zúčastnil slavné bitvy na Lechu roku 955. K největším Boleslavovým zásluhám patří úsilí o založení biskupství v Praze. Jeho dcera Mlada jednala za tím účelem v Římě. Měla současně uvést do Čech benediktinský řád. Uskutečnění těchto důležitých projektů se však kníže nedožil.

Manželka:
Patrně jistá Biagota.