Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý se narodil 13.září 1868 v Počátkách.Otec byl obuvníkem. Domácnost Březinových rodičů jistě neoplý - vala blahobytem,ale nebylo v ní ani nouze.Pilná práce jeho rodičů mu mohla zabezpečit poklidné dětství, že se mohl oddávat svým zálibám, zejmén a četbě. "Byl jsem předestinován uměním", píše Ot. Březina vjednom dopise Anně Pamrové.Jeho neobyčejná inteligence se projevovala jižna počátecké měšťance.Při různých školních akcích recitoval vlastní básnjež byly tak vyspělé,že učitele ani nenapadlo podezřívat Otokara z jejich autorství. Nebylo divu,že tento nadaný žák byl poslán na reálku do nedalekTelče. Tam přichází do nového prostředí.Jistě v něm navždy utkvěl dojem z proslulého telčského náměstí,vlídného a usměvavého, s dlouhými radami loubí a podchody, s živými barokně rozkvetlými fasádami.I když mezi svými spolužáky zůstával poněkud osamocen,žil tehdy mladý Březina plně vším,čím žilo tehdejší studentské prostředí na tamní reálce.Byla to živá vlna vlasteneckého cítění,která byla mocně podporována v naší poesii,především Svatoplukem Čechem,jehož dikci dovedl mladý student napodobit mistrovsky.Začíná publikovat své básně v krajinských časopisech a jeho nadšení pro umění a vlast stále roste.I když pozdější básníkovo dílo má ustavičně na mysli osud celého lidského rodu na Zemi,jeho uzkost o vlastní národ je na prvním místě, jak o tom svědčí četné jeho výroky. Nadaného studenta si povšiml ředitel reálky Jan Mládek a poskytoval mu svémožnou podporu.Zval ho do své rodiny, půjčoval mu své knihy a Březina na jeho rodinu vděčně vzpomínal.V té době začal čítat polské básníky:Mickiewicze,Krasinského,Slowackého.Vlastenečtí polstí emigranti v něm ještě posilovali české vlastenectví.Srovnáme-li Slowackého Genesi z ducha s Březinovým Mythem duše a jinými jeho básněmi, cítíme tu hlubinnou spojitost, která není bez přímého vlivu polského básníka.I na Máchu měli silný vliv Poláci.