Do jaroměřického údobí spadá převážně druhá část Březinovy činnosti.Za básníkem,tvůrcem verše

"Učin,at pravda naše je podobna knize modlitební,v níž každý by našel modlitbu svou,i zavržený a umírající"

přicházejí houfně návštěvníci ze všech stran naší vlasti i z ciziny.A jsou to lidé nejrůznějšího druhu: vedle nejvzdělanějších jsou to i lidé prostí, neštastní,zoufalí,všelijak šílení i úchylní.Pro všechny nachází slova posily a povzbuzení. Vciťuje se do nejrůznějších mentalit, aby jim dal životní rovnováhu. "Kdo z našich dlaní se napil,odchází zářiv a sniv" Mnozí lidé záznamenávali jeho hovory a po smrti básníka je publikovali. O.Březina je velkým povzbuzovatelem života,jak to odpovíd duchu celého jeho díla.Lidé celého města chovají k Březinovu odkazu velikou úctu,a ačkoli generace jeho pamětníků už silně prořídla a zestárla,památka básníka,jehož život ukrátila krutá zima roku 1929,je v něm stále živá. Získal čestný doktorát Karlovy university. .