Jack Kerouac životopis

Jmeno
Jack Kerouac
Narodnost
Francouzsko - americka
Datum narozeni
12.brezna 1922
Vzdelani - (navstevovane kurzy, specialni kurzy, tituly a roky)
Stredni skola v Lowellu (Mass.)
Chlapecka skola Horace Manna
Columbijska univerzita (1940-42)
Nova skola pro socialni vyzkum (1948-49).
Humanitni skola, bez titulu(1936-49). Dostal jsem nejlepsi ohodnoceni od Marka Van Dorena v anglicke literature na Columbii (kurs Shakespeara).
Vyletel jsem z chemie na Columbii.
Na skole Horace Manna jsem mel prumer 92(1939-40).
Hral jsem fotbal v univerzitnich muzstvech. Taky jsem delal atletiku, baseball, sach. Manzelstvi
Ale kdeze

Deti
Ne

Shrnuti hlavnich zamestnani a /nebo pracovnich pomeru

Vsechno:Zkusme to nastinit:pomocna sila v lodni kuchyni, pumpar v benzinkach, lodnik, redaktor sportovni rubriky(Lowell Sun), brzdar na zeleznici, delal jsem vytahy scenaru v 20th Century Fox v New Yorku, prodavac limonady, taky podavac baliku na draze, sberac bavlny, pomocny stehovak, v roce 1942 vycvik v praci s plechem na budove Pentagonu, hlidac lesu v roce 1956, stavebni delnik(1941).

Zajmy

Konicky - Vymyslel jsem vlastni baseball, na kartickach, je to silene komplikovane a ja mam rozehranou celou jednu sezonu se vsemi 154 hrami mezi osmi muzstvy, je tam uplne vsechno, pocty dobrych uderu, pocty obehnuti atd.
Sporty - Delal jsem vsechny krome tenisu, lakrosu a veslovani
Zvlastni zaliby -Holky

Strucny zivotopis

Mel jsem nadherne detstvi, tata byl tiskar v Lowellu ve statu Massachusetts, ve dne v noci jsem se toulal po polich a po brezich reky, psal jsem ve svem pokoji kratsi romany, prvni v 11 letech, taky jsem podrobne zapisoval do sveho zapisniku a do "novin" vse o mnou vymyslenych dostizich, basebalu a fotbalu(Jak jsem to popsal v romanu Doktor Sax).-Ma prvni skola byla hrozne dobra, v cirkevni skole jezuitskych bratri v Lowellu, diky ni jsem pozdeji preskocil sestou tridu v dalsi skole;jako maly jsem s rodinou cestoval do Montrealu v Quebeku; v jedenacti jsem dostal kone od Billyho Whita, radniho z Lawrence(Massachusetts), vozil jsem vsechny kluky z okoli; kun utekl. Dlouhe prochazky s mamou a tetou po vecerech pod starymi stromy Nove Anglie. Pozorne jsem naslouchal jejich plkani a kleveteni.

V 17 jsem se rozhodl, ze se stanu spisovatelem - pod vlivem Sebastiana Sampase, mistniho basnika, ktery pozdeji zemrel na bojisti na plazi Anzio v Italii; v 18 jsem cetl zivot Jacka Londona a rozhodl se byt taky dobrodruhem, osamelym poutnikem; rane literarni vlivy byly Saroyan a Hemingway; pozdejiWolfe(cetl jsem Toma Wolfa pote, co jsem si zlomil nohu v prvaku na Columbijske unverzite pri fotbalu, a o berlich jsem brazdil jeho New Yorkem).- Vliv starsiho bratra Gerarda Kerouaca, ktery zemrel v 9 letech v roce 1926, kdyz mi byly 4, skvele maloval a kreslil(faktiky) -(taky ho jeptisky prohlasily za svateho) - (zachyceno v chystanem romanu Gerardovy vize). - Muj tata byl spravedlivy clovek, plny pohody a radosti; zahorkl ve svych poslednich letech kvuli Rooseveltovi a druhe svetove valce a zemrel na rakovinu sleziny. - Mama je stale nazivu, ja ziju s ni ponekud mnisskym zivotem, diky nemuz jsem toho mohl tolik napsat. - Ale taky jsem psal na ceste, jako cundrak, na draze, v mexickem exilu, na poutich Evropou (jak je videt vOsamelem poutniku). - Mam sestru Caroline, provdanou za Paula E. Blakea Jr. z Hendersonu N.C., ktery je technik vladni protivzdusne obrany - ma jednoho syna, Paula Jr., meho synovce, ktery mi rika strejdo Jacku a ma me moc rad. - Mamino jmeno je Gabriela, naucil jsem se prirozenemu vypraveni diky jejim dlouhym pribehum o Montrealu a New Hampshire. - Moje rodina pochazi z Bretonu ve Francii, prvni severoamericky predek Baron Alexandre Louis de Kerouac z Crnwallu, Bretagne, 1750 nebo tak nejak, dostal uzemi podel reky du Loup po vitezstvi Wolfa nad Montcalmem; jeho potomkove si brali za muze a zeny Indiany (Mohawk a Caughnnawaga), stali se farmari a pestovali brambory; prvni potomek, ktery byl obcanem Spojenych statu, byl muj deda Jean-Baptiste Keroua, tesar,Nashua N.H. -Otec me mamy byl Bernier, pribuzny s cestovatelem Bernierem - z tatovy strany jsou to sami Bretonci -Moje mama ma normandske jmeno, L'Evesque. -
Prvni skutecny roman Mesto a velkomesto je jeste napsan v tradici dlouhe prace a revidovani, od roku 1946 do 1948, tri roky, vyslo to u Hartcourta Brace v roce 1950.- Pak jsem objevil "spontanni" prozu a napsal jsem napriklad Podzemniky za 3 noci - Na ceste za 3 tydny -
Cetl jsem a studoval cely zivot. - Jsem znamy jako "silenej tulak a andel prozy". - Taky jako basnik, co napsalMexico City Blues(Grove,1959). - Psani jsem vzdycky povazoval za svuj ukol na tyhlr zemi. Taky jsem to bral jako kazani o vseobjimajici dobrote, cehoz si hystericti kritikove ani nevsimli pod slupkou freneticke aktivity mych romanu, ktere jsou pravdivym svedectvim o "beatnicke" generaci. - Ja sam ale nejsem ani tak moc "beatnik", jako spis podivinsky, samotarsky, blaznivy katolicky mystik ...
Konecne cile: poustevniceni v lesich, klidne starecke psani, sladke premitani o raji (kam tak jak tak prijdou vsichni)...
Oblibena stiznost na soucasny svet: nejapne vtipkovani "uctyhodnych" lidi.. kteri vzhledem k tomu, ze nic neberou vazne, poslapavaji ty nejstarsi lidske city, starsi nez Time magazine ..

Dave Garroways se posklebuje bilym holubickam ...
POPISTE PROSIM STRUCNE SVOU KNIHU, JAKY JE PODLE VAS JEJI RAMEC A UCEL
Osamely poutnik je sbirkou publikovanych a nepublikovanych kusu, ktere jsou spojeny spolecnym tematem: cestovani. Cesty pokryvaji Spojene staty od jihu k vychodnimu pobrezi a zase k zapadnimu pobrezi az k dalekemu severozapadu, zahrnuji Mexiko, Maroko, Pariz, Atlanticky ocean a Tichy ocean pri namornich cestach, a objevi se v nich ruzni zajimavi lide a mesta.
Prace na zeleznici, na mori, mystika, prace v horach, oplzlost, solipismus, nevazanost, byci zapasy, drogy, kostely, muzea umeni, ulice mest, mismas zivota, ktery jde, kam ho nohy nesou. Ramcem a ucelem knihy je proste poezie nebo prirodni popisy.








Bibliografie

Osamely poutnik (Lonesome traveller)
Gerardovy vize (Vissions of Gerard - 1963) - o starsim bratru ktery zemrel v 9 letech
Doktor Sax (Doctor Sax - 1959) - jak prozival sve detstvi v rodnem Lowellu
Maggie Cassidy (1959)
Mesto a velkomesto (The Town and the City - 1950)
Vanity of Duluoz (1972) - posledni novela, vzpominky na sve detstvi
Na ceste (On the road - 1957)
Visions of Cody (1972) - o Neal Cassadym
Podzemnici (The Subterraneans - 1958)
Trisstesa (1965) - mexicka pritelkyne
Dharmovi tulaci (Dharma Buns - 1958) -toulani se s Japhy Ryderem(alias Gary Snyder)
Andele pustin (Desolation Angels -1965) - Kaskadove pohori ocima budhistu
Big Sur (1962)
Satori in Paris (1966) - o ceste ke svym predkum ve Francii
Rozprasene basne (Scattered poems - 1971)
Mag
Rijen v zeleznicni zemi - casty zpusob cestovani americkych tulaku .. vlakem.