Italský novinář, prozaik, dramatik a esejista. Narodil se v Římě, v devíti letech težce onemocněl kostní tuberkulózou a dlouhá léta se léčil v alpských sanatoriích, takže vzdělání mu zabezpečovali soukromí učitelé (vynikal ve čtení a psaní). Jako spisovatel dokázal ve třicátých letech vzdorovat fašistické cenzuře. Pro svůj židovský původ měl za války omezené publikační možnosti a musel se skrývat (Když se dozvěděl, že má být zatknut, odjel na jih Itálie, kde se dostal mezi lidi z nižších společenských vrstev jako např. mezi dělníky a hned se to projevilo v jeho díle). V poválečném období se pro své nekonformní názory dostal do sporu s církví. Dočkal se však i slávy a poct.
Počínaje románem Lhostejní (1931) bylo Moraviovo prozaické dílo spojováno s literárním existencialismem ("intuitivní existencialista"). Světové proslulosti dosáhly především romány Římanka (1947), Pohrdání (1954), Horalka (1957), která byla roku 1960 zfilmována režisérem Vittorio de Sica a Sophia Loren v hlavní roli. Dva svazky Římských povídek (1954, 1959), které se svou poetikou hlásily k italskému neorealismu. Milostná tématika umožnila postihnout psychologii jednotlivých postav v románech Marné ctižádosti (1935), Nešťastná milenka (1943), Láska manželská (1949), Nuda (1960), Já a on (1971) a v povídkách Automat (1963). (Řada jeho románů byla zfilmována.)
Děj románu Horalka se odehrává v letech 1943-44, kdy se v Itálii hroutil fašistický režim a země byla postupně obsazována spojeneckými vojsky. Hlavní hrdinka románu, římská hokynářka Cesira [cezira], prchá se svou dospívající dcerou před válečným běsněním do chudého horského kraje nad tyrhénským pobřežím. Ale ani tam neunikne válečným hrůzám. Nejblizší přátelé hynou v boji proti Němcům, dcera je znásilněna vojáky postupující americké armády. Hrdinka nadále zápasí o to, co má pro ni nejvyšší hodnotu - o lásku a porozumení. Milostné téma, pro Moravia klíčové, je v tomto dramatickém příběhu pojato v neorealistickém duchu - v rámci drsně otevřeného vylíčení prostředí, které je hlavně charakterizováno vyostřenými společenskými konflikty.
Překlady: Eva Ruxová, Jaroslav Pokorný, Alena Wildová, Alena Hartmanová.
Literatura k interpretaci: J. Pokorný, Doslov. In: A. M., Horalka, Praha 1976.
Použitá literatura: Slovník světové literatury - autoři a díla, směry, (Zpracoval kolektiv autorů).
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie