Prvním článek v tomto listu otiskl Moravec pod názvem Opevňování.
Že se ale na Východě nevěnoval pouze publikační a přednáškové činnosti, o tom svědčí jeho (byť pouze přislíbené) zapojení do povstání proti "bílému" generálovi Kolčakovi v listopadu 1919, které ve Vladivostoku zorganizoval dobrodruh Radola Gajda. Náhoda ? Symbolické ? Pravděpodobně ani jedno, ani druhé - Moravec v rozhodujícím okamžiku odmítl slíbenou pomoc a s Gajdou se tak navždy rozešel... Povstání bylo pochopitelně poraženo a Moravec byl zbaven samostatného rozhodování. V zápětí je uznán neschopným vojenské služby na půl roku pro zhoršující se zdravotní stav4 a 15.ledna 1920 opouští Vladivostok spolu s Helenou Bekovou, kterou krátce před tím pojal proti vůli svých velitelů za svou manželku. S ní po boku stanul 14.srpna 1920 na nádraží v Praze.

Vojáci a doba (E. Moravec za první republiky)
V úvodu byla řeč o Masarykově náruči - ani s ní to nebylo tak jednoduché, respektive proto aby nedal zapomenout na legionářskou minulost scházela jedna formalitka - požádat o přijetí do československé armády. I tentokráte Moravec neváhal ani minutu a již měsíc po svém návratu a dva týdny po narození prvního syna Igora, dostal v tomto směru pozitivní vyrozumění. Nezarazila ho ani umístěnka - příští dva roky bude jíst svůj kapitánský chlebíček coby zpravodajský důstojník Zemského vojenského velitelství pro Podkarpadskou Rus v Užhorodu.
Tyto končiny prožívaly v letech 1920 a 1921 vzrušené chvíle mimojiné v souvislosti s restauračními pokusy Karla Habsburského v Maďarsku - pokoušel se o to neúspěšně celkem dvakrát: na jaře 1920 a na podzim 1921, v obou případech musela být nakonec mobilizována maďarská armáda a Karel Habsburský byl paralizován. 2. prosince 1921 je Moravec povýšen na štábního kapitána - důvod: rozhodnost, klid a energické vystupování v době krize. Pád jednoho opět Moravcovi umožnil, aby předvedl své kvality. Jeho nadřízení byli navíc přesvědčeni, že takový talent je třeba bezezbytku využít a o tom byl ostatně přesvědčen i sám Moravec, o to radostněji přitakal doporučení, aby se nechal zapsat na Vysokou válečnou školu v Praze.
Doba studií je asi pro každého člověka spojena s těmi nejlepšími roky života, zvláště když potkáte tolik zajímavých lidí - Moravcovými spolužáky se v roce 1922 stali např. Sergej Ingr či Rudolf Viest, kromě nich získal kontakty na generály či vyšší štábní důstojníky.