Výsledek konference měl zpečetit poválečný osud světa. V Jatě spáchal Roosevelt poslední a největší z řady chyb pramenících z přehnané důvěry ve Stalinovo slovo. Navzdory varovným skutečnostem veřil, že sovětský diktátor cítí stejně jako on sám a klade si v Evropě stejné cíle: svobodu pro všechny lidi, likvidaci kolonialismu a právo osvobozencýh národů zvolit si budoucnost podle vlastního rozhodnutí. Stalin ovšem po ničem takovém netoužil. Naopak, hodlal se stát největším kolonizátorem a rozšířit sféru vlivu Kremlu přes půl Evropy až do Berlína a od Baltu po Středozemní moře.
Snad největší chybu učinil Roosevelt tehdy, když přiznal Sovětům právo veta v radě bezpečnosti OSN, a učinil tak ze Sovětského svazu jednu z pěti velmocí obdařeným právem obcházet mezinárodní pravidla, kdykoli se jim to bude hodit. A SSSR neopomněl tohoto práva užívat.
Polská otázka byla dalším bodem, v němž Roosevelt s Churchillem zaváhali. Západní spojenci nechali Stalinovi volnou ruku v nakládání se zemí, kvůli níž šla Británie v roce 1939 do války a „strýček Joe“ ji proměnil v jeden z nejlidnatějších sovětských satelitů.
Jiný zbytečně velkorysý ústupek učinil prezident ve snaze zapojit obrovský potenciál Rudé armády do válečných akcí proti Japonsku. Ani slůvkem neprotestoval, když sovětský diktátor vznesl nárok na japonské Kurily, na obnovu někdejších carských koncesí Východočínské železnice a na čínské přístavy Port Arthur a Dalnij. Roosevelt tím porušil výslovný slib daný roku 1943 čínskému nacionalistickému (protikomunistickému) předákovi Čankajškovi(24). Tehdy se prezident zapřísahal, že čínské území je nedotknutelné a USA nepřipustí, aby se Čína znovu stala obětí koloniálních výbojů, jako tomu bylo na počátku století.
Roosevelt a jeho lidé naivně a dětinsky věřili ve Stalinovu dobrou vůli. Zcela evidentně neprohlédli diktátorovy skutečné záměry. Někteří z nejvyšších velitelů, jimž Roosevelt ochotně naslouchal, se domnívali, že konečná porážka tokijských militaristů bude stát životy dalších milion amerických vojáků. V důsledku toho se prezident na Jaltě Stalinovi ve všem ustoupil a doufal, že Sovětský svaz pomůže Spojeným státům vyhnout se na Dálném Východě zbytečným ztrátám. Stalin mu vše ochotně slíbil, aniž cokoli splnil, a západní státy mohly nakonec jen nečinně přihlížet, jak se na Evropu snáží železná opona.

Roosevelt se nikdy se nikdy nestaral o vlastní zdraví a lékařům, kteří se o něj měli pečovat, se jen posmíval.