Bojem s chorobou strávil několik dalších let. Nehodlal jí dovolit, aby jej oslabila. Přestěhoval se do lázní Warm Springs v Georgii a plaval v termálních bazénech. Vypěstoval si mohutný hrudník a bicepsy a brzy dokázal jezdit na koni či řídit speciálně upravený automobil. V roce 1928 už mohl s pomocí holí a výztuží ztěžka vstát, stále ovšem potřeboval něčí pomoc. Jiného člověka by podobné postižení z veřejného života pravděpodobně vyřadilo, Roosevelta však ještě téhož roku přátelé přesvědčili, aby kandidoval za Demokratickou stranu na guvernéra státu New York. Nakonec zvítezil těsnou většinou 25 000 hlasů z celkového počtu čtyř milionů odevzdaných.

Velká hospodářská krize propukla ař v roce 1929, mračna se ale začala stahovat již o rok dříve. Značné množství podniků nebylo založeno na kapitálu(11), ale na úvěrech, a když přestaly být schopny splácet, ocitly se v nesnázích. Nízké výnosy vedly k likvidaci farem a banky se začaly obávat težkých časů. To vše bylo předzvěstí bouře obrovských rozměrů, která měla vbrzku změnit Spojené státy i celý svět. Choroba probudila v Rooseveltovi sociální cítění právě v době, kdy pracující potřebovali najít zastání na nejvyšších místech, a on se vyslovoval pro státem organizované pojištění v nezaměstnanosti, ze všech sil prosazoval snížení cen elektřiny pro odběratele a roku 1931 vytvořil nový úřad financující ze státních peněz zřizování nových pracovních míst. Některé projekty byly úspěšné, jiné zapadly; pravdou ale zůstává, že přátelé i nepřátelé přiznávali Rooseveltovi hluboký smysl pro péči o bližního. Často smlouval a uzavíral s politickými protivníky pochybné dohody, pokaždé ovšem mohl uklidnit vlastní sebevědomí poukazem na to, že se tak děje v zájmu veřejného blaha. Levicové noviny The nation napsaly: „Jeho slabost a ochota ke kompromisům jsou dlouho známy - stejně jako osobní kouzlo a bezúhonnost.“
Tato bezúhonnost mu byla ku prospěchu až do konce a kompromisy ani slabosti nijak neovlivnily občany státu New York, kteří jej v roce 1930 znovu zvolili guvernérem, tentokrát větším rozdílem hlasů. Předáci Demokratické strany o něm začali hovořit jako o potenciálním prezidentském kandidátovi a tehdejší tisk se střežil zdůrazňovat jeho handicap. Během působení na ministerstvu námořnictva prokázal Roosevelt řadu kvalit, jež ho předurčovaly na nejvyšší post. Patřila k nim znalost lokálních poměrů i situace v hlavním městě, dobré řečnické schopnosti, přiznivý obraz, který si o něm udělala veřejnost, rodinné zázemí a také jasná vize o budoucnost Spojených států.