Zákon mu umožňoval uvalit embargo(15) na dodávky zbraní - ne však surovin - válčícím státům. Později zašel dál, než mu legislativa umožňovala, a bránil vývozu surovin do Itálie, jenž právě přepadla Habeš (dnešní Etiopii). Když však dva roky na to zahájili Japonci krvavou a krutou válku proti Číně, dodával jim i nadále válečný materiál. Naopak španělské levicové vládě bojující proti frankistickým povstalcům zbraně odepřel.
Roku 1938 odvolal v důsledku tzv. „křišťálové noci“, oficiálně posvěceného pogromu(16) na němcké Židy, svého velvyslance z Berlína. V témže roce poskytl vysoké půjčky Číně svádějící težké boje s japonskými agresory(17) a o rok později upevnil vztahy s Británií, když ve Washingtonu přijal krále Jiřího VI. s chotí, královnou Alžbětou.
Prvního září 1939 vypukla v Evropě válka. Německá vojska se převalila přes polské hranice a letouny luftwaffe začaly zasypávat bombami vojenské i civilní cíle. Dva dny na to, v neděli 3. září, oznámila Británie, že se i s celým rozsáhlým impériem nachází ve válečném stavu s Německem. Konflikt přerostl ve světovou válku.
Prezident Roosevelt vědel hned od počátku, na čí stranu se postavit. Američané však dávali přednost neutralitě. Jen jejich výzbroj den ze dne rostla. V předvečer války zvýšil Roosevelt výdaje na armádu o deset procent a vymohl si u Kongresu dodatečných 800 milionů dolarů na účely protivzdušné obrany. Továrny začaly chrlit výzbroj v nevídaném množství a druhá světová válka se parodoxně stala nejúčinějším lékem na neduhy velké hospodářské krize. Krátce předtím, než vypukla, přijal Roosevelt rozhodnutí, jež do budoucna změnilo nejen způsob válčení, ale i tvář světa. Mesíc před německým útokem na Polsko mu fyzik Albert Einstein, vypovězený z Německa kvůli židovskému původu, zaslal memorandum(18), v němř prezidenta seznamoval s možností využít jaderného štěpení k výrobě mimořádně ničivé bomby. Einsteinovým úkolem bylo upozornit hlavu americké administrativy, že dvěma nacistickým vědcům se při pokusem s uranem podařilo dosáhout štěpné reakce. Kdyby se Hitlerovi dostala do rukou podobně ničivá zbraň, mohlo by to mít nedozíravé následky. Roosevelt si vzal z memoranda poučení a pověřil skupinku vědců, aby zahájili rozsáhlý výzkumný program s cílem zajistit Spojeným státům nukleární bombu. Výzkum probíhal na bývalé skautské „základně“ v městečku Los Alamos v Novém Mexiku. Tím, že schválil projekt Manhattan(19), jak zněl krycí název akce, umožnil Roosevelt přechod USA z velmoci v supervelmoc.

5.