Zaměstnání

Dne 18. června 1906 byl Kafka na c. k. německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze promován na doktora práv. Potom absolvoval, jak bylo zvykem, takzvaný rok u soudu, to je neplacenou soudní praxi pro ty právníky, kteří se chtějí věnovat advokacii. Kafka neměl nikdy v úmyslu stát se advokátem – využil toho roku jen jako oddechu po namáhavých zkouškách, i jako času pro nalezení řádně placeného místa. Franz chtěl, aby místo nemělo nic společného s literaturou, to by mu připadalo jako zneuctění básnické tvorby. Společně s Maxem Brodem hledali zaměstnání a usilovali o místo s „jednoduchou frekvencí“ – tedy služba od rána do 14 nebo 15 hodin a odpoledne volno. V soukromé službě, kam se chodilo dopoledne i odpoledne, nezbýval ze dne na literární práci, procházky, četbu a divadlo žádný souvislý čas.

Požadovanou frekvenci však mělo jen velmi málo míst, skoro jen místa ve státních úřadech, do nichž se už tenkrát, ve starém Rakousku, Židé dostali jen s vysokou protekcí. Nakonec Kafka dostal po krátké předehře v namáhavé soukromé službě (Assicurazioni Generali) v červenci roku 1908 konečně vytoužené místo právního úředníka v polostátním ústavu v „Dělnické úrazové pojišťovně pro království České v Praze“.

Léta zásnub

Franz Kafka měl nesmírně vysokou představu o manželství. Píše o tom v Dopisu otci: „Oženit se, založit rodinu, přijmout všechny děti, které přijdou, zachovat je v tomto nejistém světě a dokonce je ještě trochu vést, je podle mého přesvědčení to nejzazší, čeho může vůbec člověk dosáhnout“.

V roce 1912 se Kafka seznámil s Felice Bauerovou, dcerou židovského obchodníka z Berlína. V roce 1914 se s ní zasnoubil, avšak v témže roce zasnoubení zrušil. V roce 1917 se s ní zasnoubil podruhé, když se u něho objevila otevřená TBC, zasnoubení zrušíl znovu. Kafka byl přesvědčen, že toto společenství mu znemožní psát, neboť psaní bylo pro něho možné jen v naprosté odloučenosti. Tento zápas o manželství se složitým způsobem promítl do románu Proces a jeho věrným obrazem jsou Dopisy Felice.