Domnívá se, že kvůli tomu ztratí přízeň svých blízkých, ti ho však ujistí, že jej mají rádi i bez bohatství.
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku
Pan Vorel se přestěhoval na Malou Stranu a zřídil si zde krámek s moukou a kroupami. Protože je cizí, nikdo si od něj nic nechce kupovat. Pan Vorel nakonec spáchá sebevraždu.
U tří lilií
O dívce, která na zábavě tančí a radost jí nezkazí ani zpráva, že jí zemřela matka.
Svatováclavská mše
Vzpomínkový příběh studenta, který se nechal zavřít do svatováclavského chrámu, aby se přesvědčil, zda bude sv. Václav o půlnoci sloužit mši. Svatého Václava neviděl, protože usnul.
Jak to přišlo
Příběh několika kluků, kteří se domluvili, že zničí Rakousko. Koupí si zbraně, peníze na střelný prach však dají hokynáři Pohorákovi, který peníze propil, a tak nevědomky zachránil Rakousko.
Psáno o letošních dušičkách
O nepříliš pěkné slečně Máry, kterou kdysi z recese požádal o ruku kupec Cibulka a rytec Rechner. Oba však ze svatby upustili, prý ze vzájemné ohleduplnosti; Máry jim od té doby dává na Dušičky na hrob věnec.
Figurky
Advokátní čekatel Krumlovský chce složit advokátskou zkoušku, a proto se přestěhuje na Malou Stranu, aby se mohl v klidu učit. Ale lidé v domě - figurky ho neustále rozptylují : bydlí u záletné konduktérky a kvůli její žárlivosti je vyzván nadporučíkem na souboj, žije tu Provazník, jehož zálibou je psaní anonymních dopisů, malíř Augusta, který většinu peněz propije.. Balady a romance (1883)
Vrchol Nerudovy básnické činnosti, přičemž zajímavé je, že v Nerudově podání je balada veselá, zatímco romance smutná a pesimistická. Sbírka je charakteristická svojí námětovou rozlišností - prostředí české vesnice (Romance štědrovečerní, Balada májová), národní tématika (Romance o Karlu IV., Romance o jaře 1848), tragika lidských osudů (Balada dětská, Balada horská).. Zpěvy páteční (1896)
Tato sbírka byla vydána až posmrtně Vrchlickým, obsahuje národní a vlasteneckou lyriku (báseň Láska pojednává o autorově vřelém vztahu k národu). Novinářské aktivity
V roce 1861 vstoupil do redakce Času, o rok později začal publikovat i v časopise Hlas, a když Hlas splynul v roce 1865 s Národními listy, stal se i jejich redaktorem. V Národních listech setrval více než dvacet pět let (až do své smrti), kde řídil literární a divadelní rubriky. Mimo to napsal za svůj život více než 2000 fejetonů (nejznámější je Kam s ním ?) přičemž pod své články umísťoval jako značku rovnostranný trojúhelník. Fejetony psal pravidelně (někdy i třikrát týdně), a tak značně přispěl k popularizaci Národních listů. V 60. letech založil s přítelem Hálkem týdeník Květy, v 70. letech pak časopis Lumír, ale ani v jednom z časopisů nedosáhl takového věhlasu, jako v Národních listech. Jeho význam pro českou žurnalistiku a český fejeton je nesporný.