Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Tomáš Garrigue Masaryk životopis
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | pkostrica | ||
Jazyk: | Počet slov: | 11 063 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 42.5 |
Priemerná známka: | 2.95 | Rýchle čítanie: | 70m 50s |
Pomalé čítanie: | 106m 15s |
-koncem
roku vyšel článek universitního profesora Jana Gebauera o Rukopisech
zelenohorském a královédvorském jako pokračování sporu o pravosti z r. 1857,
1877 a 1879. Článek byl napaden Martinem Hattalou profesorem slavistiky na
pražské universitě 16. ledna 1886 v Národních listech méně vědecky ale více
vlastenecky. Začal boj, jehož vůdcem na straně vědy a pravdy se stal Masaryk.
Boj rukopisný byl mu příznakem celého našeho přerodu, počátkem nové doby.
Masaryk přispěl k popravě obou rukopisů estetickým a sociologickým rozborem.
Šlo mu o mravní stránku a očištění národa. Česká universita vybojovala za boje
svobodu slova vědě. Boj byl i politickým mezníkem, začala se objevovat třetí
strana - pozdější lidová (pokroková).
3. května 1889 vyšel časopis českého studenstva s pečetí masarykovských
myšlenek s článkem Masarykovým "O úkolech českého studentstva" v druhém čísle
a je otištěn v knize "Naše nynější krise". Převzal názor z Cicera - De re
publika, stát (res publika) znamená národ (res populi). Národ je sdružení
lidí, spojené souhlasným právem a společným prospěchem.
1889 - podstatná účast Masaryka ve spolku pro postavení Husova pomníku v Praze
včetně autorství žádosti k obci pražské o místo.
-Kaizl, Kramář, Masaryk utvořili důvěrnou společnost, odkoupením převzali
čtrnáctideník Čas se změnou na týdeník a vystoupili na veřejnost.
2. a 4. března 1891 ve volbách do říšské rady zvolen Masaryk ve skupině
pošumavských měst.
26. června 1891 v parlamentu při položce Veřejná bezpečnost mluvil Masaryk o
sociální otázce, 30. června o nedostatcích rakouského středního školství, 30.
října naléhal na reformu středního školství s potřebou studia žen. Svůj
politický program vyložil svým voličům ve Strakonicích ke konci prázdnin roku
91.
25. ledna 1892 mluvil na říšské radě o reformě právnických studií a o úkolech
moderního práva a státu včetně sociální otázky, 7. dubna zasáhl do rozpočtové
debaty na českém sněmu. Významná byla i jeho řeč 6. června 1982 v Brně na
sjezdu na Moravě založené lidové strany. Před prázdninami pronesl na říšské
radě řeč o potřebě druhé české university, 19. října ostře odsoudil zlořády
v okupovaných zemích jako na příklad v Bosně.
18. listopadu 1892 na říšském sněmu v rámci rozpočtové debaty při tlumočení
nespokojenosti českého národa českými poslanci, Masaryk završil bouři ve
sněmovně klidným vyložením evropského i světového postavení českého národa s
vyjádřením požadavku na celé a dokonalé žití národní s českým státním právem.
Vyvolal bouři rozčiléní a urážku od poslance Mengera.
Podobné referáty
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9519 | 266 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 3.0183 | 1041 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9485 | 1283 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9354 | 704 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9807 | 278 slov |